Máte radost z nově pořízeného kousku do vašeho šatníku? Že jste ho pořídili v akci za hubičku? Možná vám zkazíme radost, ale je velice pravděpodobné, že ho ušilo jedno z bangladéšských dětí. V místních továrnách pracují v naprosto otřesných podmínkách. Nejen k malým dětem se tu chovají jako k otrokům, kteří musejí pracovat i 19 hodin denně!

Čtěte také

Čtěte také

Jak dnes žijí lidé v okolí Černobylu: Podepisuje se na nich radiace?

Dětem do 14ti let není dovolené pracovat, přesto se to děje

Třetina dětí, které žijí ve slumech bangladéšského hlavního města Dháky, pracuje přes 60 hodin týdně v manufakturách, kde se šije konfekce. Děti pracují jak pro malé firmy, tak pro velké exportéry. Přestože je podle místních zákonů zakázáno pracovat dětem pod čtrnáct let, podle International Labor Organization se tento problém týká až pěti milionu dětí mezi pěti a sedmnácti lety!

Děti znamenají v módním průmyslu poslušnou, lehce manipulující, a především velmi levnou pracovní sílu. Spousta pracovních úkolů nevyžaduje žádné speciální dovednosti a pro některé jsou drobné dětské prsty bohužel dokonce vhodnější. Děti stříhají, přišívají knoflíky, skládají oblečení, žehlí. Ne zřídka musí odvádět stejně náročnou práci jako dospělí pracovníci.

Práce v bangladéšských textilkách je považována za moderní otroctví Práce v bangladéšských textilkách je považována za moderní otroctví Zdroj: profimedia

Za 19 hodin práce dostanou odměnu 1 dolar

Podle reportéra BBC začíná obvyklá směna v jedné z továren, patřící společnosti Ha Meem Sportswear, v 7:30 a končí až v půl třetí ráno. Za 19hodinovou směnu si zaměstnanec vydělá zhruba dolar denně, což vychází na 21 korun k aktuálnímu kurzu. Od roku 2018 dělá v Bangladéši minimální mzda 8 000 bangladéšských taků, což vychází asi na 2000 korun.

Čtěte také

Líbí se bílé ženy černochům a Asiatům? Jsou obecným objektem jejich touhy?

Čtěte také

Ideál krásy napříč kontinenty: Jak se líbí bílé ženy Afričanům nebo Asiatům?

Nepracují pouze v textilním průmyslu

Dalším místem, kde děti často pracují, jsou koželužny. Od velmi nízkého věku jsou jen v bederní roušce a gumových botách vystaveny nebezpečným chemikáliím. V zamořeném prostředí nejen pracují, ale i žijí, protože životu ohrožujícími látkami je znečištěný i vzduch, ulice a řeky.

Většina dětí obecně nemá pracovní smlouvu, dostávají méně, než je minimální měsíční mzda. Mají zdravotní problémy, trpí nedostatkem spánku, pracují v zakouřeném a prašném prostředí.

Chlapec v dílně. Dháka, Bangladéš.  Chlapec v dílně. Dháka, Bangladéš. Zdroj: Sohel Parvez Haque / Shutterstock.com

Blýská se na lepší časy?

Je pravda, že se podmínky v obrovských textilních továrnách přímo dodávajících významným značkám v posledních letech zlepšily, zvýšené riziko dětské práce přesto zůstává u malých subdodavatelů, u kterých továrny své služby outsourcují.

Ptáte se, co sami můžete udělat pro to, aby na světě pracovalo méně dětí a místo těžké dřiny si tak užívaly bezstarostné dětství? Odpověď je jednoduchá – nakupujte s rozmyslem! Pokud vám leží životy ostatních dětí na srdci, nebuďte lhostejní a místo dvaceti levných triček si pořiďte jedno kvalitní, u kterého budete znát jeho původ. Existují certifikáty, například Fairtrade, které poskytují záruku, že při výrobě produktů s tímto označením byly dodrženy přísné podmínky v oblasti ochrany životního prostředí, ale i standardy sociální a ekonomické. Výrobce svým zaměstnancům zajistil práci v bezpečném prostředí, zaplatil jim spravedlivou odměnu, a přispěl tak ke zlepšení života celé komunity. Nebojte se pořídit si oblečení z druhé ruky a podpořte organizace, které se zabývají ochranou dětí.

ZDROJE:

https://www.denik.cz/ze_sveta/temna-strana-vanoc

https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/91465/deti-do-poli

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/evropske

https://www.dotyk.cz/magazin/tovarny-obleceni