Proč je dům, který z čelního pohledu podle mnoha lidí připomínal televizi (tu tehdejší, ne dnešní moderní plochou obrazovku) známý právě jako šumperák? Jednoduše proto, že jeden z jeho prvních a také nejznámější exemplář vyrostl právě v Šumperku jako zajímavý domov pro ředitele tamní nemocnice. Přál si něco nového, neokoukaného, a tak jej zaujal návrh domu, inspirovaný československou expozicí na výstavě Expo 58. Byl to ve své době neobyčejně odvážný a také “odvázaný” počin. Jak se ukázalo, brzy se projekt zalíbil nejen šumperskému řediteli, ale i mnohým dalším převážně individuálním stavebníkům.
Nebyli první - ani dům, ani projektant
Nešlo ale o první dům tohoto typu a dokonce ani jeho projektant Josef Vaněk, který dům proslavil (a naopak zase šumperák proslavil Josefa Vaňka) nebyl tak docela otcem tohoto nápadu. Velmi podobný dům totiž před ním navrhl Zdeněk Dobeš, který se později chtěl o svoje dílo dokonce soudit. Nakonec ale uznal, že měl Vaněk zkrátka – řečeno dnešní terminologií – lepší marketing a ustoupil.
Projektant Vaněk mohl mít díky svému šumperáku o živobytí postaráno (a zčásti jistě také měl), protože jeho projekt šel doslova na dračku. Kupovali jej lidé z celé republiky. Jenomže koupit plán od jeho tvůrce přišlo mnohým zbytečně drahé, tak se brzy objevily jeho kopie.
Byl nový, jiný, moderní...
V čem byl tehdy šumperák tak neodolatelný? Především byl jiný, vypadal moderněji než všechny do té doby běžné vesnické chalupy, byl jednoduchý na stavbu, kterou s trochou doborné pomoci celkem rychle zvládl i průměrný laik. Šlo o projekt domu poměrně nenáročného na materiál a tedy i finance, navíc i když “se tvářil” honosně, stále ctil potřeby venkovského způsobu života. V přízemí bylo kromě garáže dost úložného prostoru na zahradní nářadí a další nezbytnosti, vstup na zahradu byl velkou výhodou. Pro milovníky socialistických novinek nebylo co řešit.
Tchyně místo garáže
I když bylo spodní patro, tedy přízemí, původně zamýšleno jako technické zázemí, vícečetné nebo dvougenerační rodiny si s tím jednoduše poradili. Auto mohlo klidně stát před domem a místo garáže měla pokoj s příslušenstvím třeba tchyně. První patro pod rovnou, nebo chceme-li pultovou střechou pak od počátku nabízelo moderní světlé bydlení ve třech místnostech a kuchyni s jídelnou. Balkon přes celou šíři domu už byl jen bonusem, i když vzhledem ke svým úzkým rozměrům spíš jen zdánlivým. A že neměl dům ani půdu a dokonce ani velký sklep, na který byli mnozí zvyklí? To jistě novým majitelům moderní stavby vůbec nevadilo.
Veterán mezi domy
Ačkoliv se v době kolem přelomu století zdálo, že mají šumperáky svoji historii za sebou a brzy je nahradí modernější stavby, lidé, kteří v nich dodnes žijí, na ně nedají dopustit. Jsou to vlastně již svým způsobem historické stavby s odkazem na podivnou dobu, v níž vznikaly.
Zdroje: wikipedie, estav, idnes