Označení pyramidion pochází z egyptského slova benben, což znamená prvotní pahorek. A právě pahorku se pyramidion svou funkcí velmi blíží. Jedná se totiž o staroegyptský architektonický prvek, který zakončoval královské pyramidy a obelisky. Svým tvarem měl evokovat mytologický první pahorek, v němž se spojily představy zrození světa a sebestvoření slunečního boha. Pyramidion je jedním ze základních symbolů slunečního kultu, uctívaného ve starém Egyptě. Byla jim připisována magická moc. Co tvrdí vědci? Co moderní bádání zjistilo o záhadných pyramidionech?
Ozdobné vrcholy pyramid staré tisíce let
Nejstarší známý pyramidion pochází z tzv. Červené pyramidy v Dahšúru, která sloužila jako hrobka prvního egyptského faraona 4. dynastie Snofrua, jenž vládl v období zhruba 2500 let př. n. l. a patřil k energickým panovníkům, pod jejichž vládou Egypt vzkvétal. Jako součást obelisku je nejstarší známý pyramidion doložen z období 5. dynastie, kdy byl pravděpodobně součástí Niuserreova pyramidového komplexu v Abúsíru.
Červená pyramida v Dahšúru
Spolu s tím, jak se od dob Nové říše pyramidy postupně staly součástí náhrobků osob nekrálovského původu, se používání pyramidionů rozšířilo i mezi tyto soukromé osoby. V Pozdní době převzaly tvar pyramidionů stříšky schránek naos, které sloužily k uchovávání kultovních sošek bohů.
Pyramidiony skvějící se na vrcholu pyramid sloužících jako královské hrobky bývaly vyrobené z jednoho kusu kamene, většinou tvrdého a odolného, jako je například žula nebo čedič. Jejich sklon přesně odpovídal úhlu celé stavby. Některé exempláře byly pokryté kovovými pláty, často za použití těch nejdražších kovů – například pyramidion zachycený na reliéfech ze Sahureova pyramidového komplexu byl podle doprovodných nápisů zdobený zlatem, ale používaná byla i měď nebo elektrum, přirozená slitina zlata a stříbra. Účelem tohoto zdobení pravděpodobně bylo, aby vrchol pyramidy zářil v paprscích slunce. Kromě zdobení kovem byly pyramidiony často zdobeny náboženskými motivy a nápisy, jak můžeme vidět například na pyramidionu z hrobky panovníka 12. dynastie Amenemheta III. v Dahšúru, který nese vyobrazení okřídleného slunce a doprovodný text nabízí faraonu Amenemhetovi přístup ke slunečnímu bohu.
Obelisk na Pražském hradě
Pyramidiony najdeme i v novodobém umění
Osazení pyramid těmito jejich faktickými i obraznými vrcholy bylo pravděpodobně slavnostní událostí, která znamenala nejen dokončení stavby, ale měla i náboženský význam. Ostatně starověkými pyramidiony se inspirovali i umělci novodobí, a to i ve službách české státnosti. Slavný mrákotínský obelisk, žulový monolit stojící na třetím nádvoří Pražského hradu, jehož autorem je hradní architekt slovinského původu Josip Plečnik, měl mít na svém vrcholu rovněž pyramidion, ovšem při opracovávání žuly došlo k jeho ulomení. Obelisk, který slouží jako památník padlým v první světové válce a byl vztyčen k 10. výročí založení Československa, se své špice dočkal až o mnoho let později. V 90. letech byl při příležitosti výstavy o Josipu Plečnikovi obelisk doplněn pyramidionem ve tvaru jehlanu z pozlacených ocelových prutů.
Zdroje: www.kabinetkuriozit.eu, www.hrad.army.cz
