Kde se džbány nachází?

Tisíce megalitických kamenných nádob jsou roztroušeny po téměř sto místech na severu Laosu. Planiny, na nichž se džbány nachází, jsou unikátní archeologické lokality a bývalá válčiště. Vzhledem k válečné minulosti se do oblastí se džbány doporučuje chodit zásadně s průvodci. Můžete se vydat samozřejmě i na vlastní pěst, ale riskujete tak své zdraví a věřte, že ani z tištěných turistických příruček se nedozvíte tolik zajímavých informací jako přímo z úst zkušeného průvodce.

Jak jsou staré?

Stáří těchto nádob se odhaduje nejméně na dva tisíce let. Ale jedná se pouze o odhad, neboť neexistuje žádný důkaz, který by tvrzení archeologů potvrdil. Na kamenných útvarech se totiž nedochovaly žádné organické zbytky, ze kterých by bylo možné stáří přesně vypočítat.

Asijský Stonehenge

Gigantické nádoby se obvykle nacházejí pohromadě, na největším nalezišti Thong Hai Hin jich je kolem 250. Ty největší měří na výšku více než tři metry, jsou přes metr široké a váží až šest tun! Převážně se jedná o džbány vyřezané z vápence nebo pískovce, ale některé jsou vyrobeny i z tvrdší žuly. Jak s takovými kolosy dokázali lidé v dávné době bez těžké techniky manipulovat, je záhadou srovnatelnou s britským Stonehenge.

K čemu se používaly?

Důvod vzniku velkých nádob zůstává dodnes utajen. O samotných tvůrcích i původu toho víme velice málo. Nicméně se traduje několik legend, které vysvětlují, proč nádoby vznikly. Podle některých dostupných informací možná sloužily jako zásobárny na rýži. Dochované místní legendy hovoří o tom, že nádoby vytvořila rasa obrů, která tu v dávné době prý žila. Jejich král v nich fermentoval rýži a vyráběl rýžové víno, které se popíjelo při oslavách.

Obří nádoby také mohly sloužit jako pohřební urny. K tomuto tvrzení se mimochodem přiklání i většina archeologů. Jejich názor mimo jiné podpořily vykopávky v uplynulých letech, při kterých se v blízkosti džbánů našly lidské ostatky. Proč však byly tyto nádoby tak velké? Archeologové předpokládají, že se do nich ukládala těla zemřelých, aby v nich ještě před kremací zetlela a vyschla. Tento pohřební zvyk se dodnes praktikuje v Laosu i v Thajsku. Předpokládá se, že nádoby byly určeny pouze pro bohaté, zatímco těla chudých se vkládala do jam.

Anebo je ještě možnost, že obří nádoby sloužily ke sběru dešťové vody.

K jaké teorii byste se spíš přikláněli vy? Vydali byste se prozkoumat tajemný Laos?

Zdroje: www.extrastory.cz, www.e15.cz, radiozurnal.rozhlas.cz