Ne pro každého je to ale tak, že cestování je příjemným dobrodružstvím. Jsou mezi námi tací, kdo se klidně vydají do pralesa, džungle nebo na cestu kolem světa jen s batohem a bez předchozího plánu.
Na druhou stranu jsou tu lidé, kteří by bez cestovky nedali ani ránu. Chtějí jet do hotelu, kde si na týden nebo dva lehnou, co je za zdmi resortu je nezajímá, nebezpečné je pro ně všechno, co je za plotem a ven mezi skutečné domorodce byste je nevyhnali ani za nic. A právě těm ustrašeným se často něco přihodí.

Špína, skládka, svrab a neštovice

Samozřejmě přeháníme. Jiný kraj ale znamená jiný mrav a je fakt, že v některých zemích je za branou hotelu čisto a útulno, ale když se vydáte do ulic, situace je jiná. Klasickou zemí, kde toto platí, je Egypt. Ač už téměř nikde v turistických letoviscích nenarazíte na klasické turecké záchody, nebo latríny, bývalo tomu ještě před 10 lety jinak. Ve srovnání s těmito „dírami v zemi“, jež často využívali místní a problémy se zažíváním mívali i oni, by se toalety na Hlavním nádraží za dob hluboké totality ocitly na prvním místě v čistotě.

A právě na takové záchody občas zabloudí našinec, pokud se už natolik osmělí a rozhodne se pro nějaký výlet k Beduínům, do pouště, nebo poprosí, aby mu autobus zastavil někde mimo plánovanou trasu. Zážitky těchto lidí z místních záchodů, kde papír samozřejmě neexistuje, ale našinec zase není zvyklí na to si zadek umýt, jsou nedocenitelné.

„Seznámila jsem se s delegátem, který uměl česky tak dobře jako já sama. Jaké bylo mé překvapení, když mi tento Mohamed, který dříve navštívil Prahu, s úsměvem i pohoršením zároveň řekl: Národ s tak obrovsku historií a neuvěřitelnou kulturou, a vy si nemyjete zadky,“ říká paní Jana z Prahy.

No, buďme upřímní, měl pravdu.

Švábi nejen na pivo

V zemích, kde je teplo a neznají zde vývoz odpadu, se jen málokdy vyhnete nevítaným hostům z řad živočišné říše. Turisté mají stovky historek, kdy se klepou při pohledu na gekona! Očekávají, že mu upadl ocas, vleze jim do kuchyně na sůl, nebo dokonce třeba do ucha jako škvor.

Švábi jsou skutečně nechutní a nemámě je rádi nikdo, ale věřili byste, jak moc našince překvapí že si je někdy domorodci například trénují a pořádají s nimi závody?

Jazyková bariéra

Účastníci zájezdu mnohdy nejsou špičkově jazykově vybaveni. Často si myslí, že pokud budu mluvit P-O-M-A-L-U a zřetelně česky, číšník, kuchař nebo průvodce jim porozumí. Nejen že tak vypadají hloupě oni sami, ale zůstávají i nadále nepochopeni. Aspoň pár slov je proto dobré se před cestou naučit, abyste nemuseli říkat jako paní Martina: „N-E…. J-Á CH-C-I J-E-N V-O-D-U.

Podobně to dopadá, když si v hotelu, kde máte zaplacené all inclusive, objednáváte „only water“ – a to ať už česky, nebo anglicky. Neznamená to totiž, že nechcete neředěný místní alkohol, ale dostanete prostě jen sklenku vody.

Obdobně dopadnete, pokud tvrdošíjně opakujete „no food“. Jídlo vám totiž nikdo nepřinese, i když jste si mysleli, že dostanete kuřecí křídlo a ne stehno (nohu).

Neznalost geografie

Někteří delegáti se potkávají s turisty, kteří si stěžují, že jim na zájezdu pršelo, když si schválně zvolili destinaci blízkou rovníku, aby bylo pořád hezky. O monzunových pásmech nebo větrech, popřípadě rovníkových „zimách“ asi slyšel málokdo. Obdobně to vypadá, když si třeba půjčíte na Bali nebo na Mauriciu skútr, jedete chvíli po pláži, ale vaším cílem jsou i chrámy vysoko v horách. Jaké je pak překvapení, když místo 35 stupňů je najednou deset a vy máte pořád jen kraťasy, vršek od plavek a na nohou žabky. Informovanost se mnohdy vyplatí. Ne mnohdy. Vždycky!

Cizinec není našinec

Češi jsou velmi vynalézaví, hlavně pokud jde o to někde něco ošulit, dostat zadarmo, získat lepší nebo vyměnit nic za něco. Stává se tak, že chodí na luxusní večeře do podvodních barů nebo romantické večeře na pláži, udávají čísla neexistujících pokojů a cizí jména, takže personál pak nemůže útratu nikam připsat, protože tato čísla pokojů v hotelu nejsou. Nezřídka se i ohánějí jmény delegátů, pokud se někde zastaví ve městě nebo vesnici a dožadují se drinků nebo i oběda či večeře zdarma s tím, že delegáti jsou jejich nejbližšími přáteli a znají je celý život.

Nadstandard

Občas se stane, že váš kamarád s manželkou dostali lepší pokoj než vy, a to jste platili stejně. A co napadne našince? Zničí si v pokoji třeba postel, nebo vytáhnu lednici ze zásuvky, aby mohli dostat náhradní pokoj. To už ale trvají na lepším, s výhledem na moře nebo s větší rozlohou. Klientka jedné cestovní kanceláře potřebovala venkovní teploměr, ač to bylo v zemi s konstantně vysokými teplotami. Teploměr jí cestovní kancelář dopřála a sehnala, klientka si ale potom zlomila ruku, protože ho chtěla přemístit ze svého balkonu přímo na střechu, aby dosáhla vyšší teploty pro fotku na svá sociální média.

Jak je vidět, jako delegát cestovní kanceláře se skutečně nenudíte. Účastníci zájezdu je kultivní film, který by si jistě zasloužil pokračování podle skutečných událostí.