V minulosti se české řeky a potoky celkem vydatně třpytily zlatinkami, které se snaživí hledači štěstí a majetku snažili najít do té jediné poslední. V některých místech to nebyl žádný velký problém. Třeba doslova zlatonosné Pošumaví bývalo obsahem zlata, vymílaným z místních skal, doslova pověstné. To ale hovoříme o 7. či 8. století našeho letopočtu. Právě díky rýžovatelům zlata dokonce vznikla taková města, jako je Písek, Sušice, Strakonice nebo Vodňany, ale jistě i další.
Nejbohatší země na světě
Pravdou je, že zlata v našich řekách a potocích postupně ubývalo tak, jak se jej dařilo nacházet a rýžovat. Přesto ale jen tak nedojde. Podpovrchové zásoby drahocenného kovu odborníci odhadují na čtyři sta až pět set tun, přičemž nejzásobenější jsou v tomto směru Kašperské hory, kde by mohla být uložena až čtvrtina našeho zlatého bohatství. Podle geologů jsme dokonce jednou z nejbohatších – či dokonce skutečně nejbohatší – zemí na světě, jen kdybychom všechno zlato vytěžili. To je ale zakázáno.
Zlato je všude, jen ho najít
Právě proto, že se stále zlato na našem území (lépe řečeno hlavně pod ním) stále vyskytuje, můžeme i dnes na některých místech při troše štěstí, zručnosti a trpělivosti, objevit třeba maličký, ale o to vzácnější vlastní poklad. Kam by bylo nejlépe za takovým dobrodružstvím vyrazit? Podle zlatokopů, kteří se této zálibě nebo dokonce i obživě věnují, je možné tento drahý kov najít prakticky kdekoliv, jsou ale samozřejmě místa, kde je pravděpodobnost úspěchu přece jen o něco větší. Je potřeba znát princip, jakým se zlato do potoků a řek vlastně dostává. Pak také pochopíme, proč je téměř nevytěžitělné, i když se o svůj kousek štěstí jeho hledači hlásí již po staletí.
V rýžování zlata se dá v Česku dokonce i soutěži
Zásobárny zlata se postupně otvírají
Zlato je uloženo jako v trezoru ve skalních zlatonosných žílách. Erozí kamene se uvolňují a vyplavují zároveň i uložené kousíčky zlata, které se dále dělí až na skutečně drobné kousíčky, které jsou pak i přes svoji hmotnost unášeny proudem. Některé se brzy usadí v zátočině, jiné se dostanou dále. Je jen na zlatokopech, jak umí odhadnout místo, kde bude nejlepší se utábořit a poctivě prosívat písek, usazený na dně vodního koryta.
Kam za zlatem?
Žádný začínající zlatokop určitě nepohrdne radou, kde je přece jen větší možnost, že uspěje. Tak tedy: podle již zkušených rýžovatelů by bylo dobré se za prvními zkušenosti vydat na Otavu nebo na Sázavu, ideálně do Jílového U Prahy, kde se podle odborníků stále skrývá kolem sedmi tun zlata. Bez naděje není ani okolí Pitkovic, respektive Pitkovický potok nebo dokonce Vltava.
Tak už víte, co budete dělat letos v létě? Jen je potřeba upozornit, že pokud budete hledat droboučké zlatinky, budete jich na jediný gram zlata potřebovat kolem deseti tisíc.
Zdroje: bejvavalo, inrybar, kudyznudy
