Postupným posunem tektonických desek, tedy jednotlivých částí, z nichž je složena naše planeta, se pomaloučku, ale prakticky neustále mění její podoba. Nepozorovaně, centimetr po centimetru, se jednotlivé kontinenty posunují a mění. Teď přišla řada na Afriku, konkrétně na její etiopskou oblast Afar. Právě tady se stýkají hned tři tektonické desky, a to arabská, somálská a núbijská. A právě jejich posunem a oddalováním se od sebe dochází doslova k roztržení tohoto kontimentu. Nebude to samozřejmě ze dne na den, ale podle vědců se naši vzdálení potomci mohu dočkat místo jednoho hned dvou světadílů. Země na tuto proměnu bude potřebovat něco mezi pěti a deseti příštími miliony let. Z pohledu jejího stáří to ale zase není tak moc.
Nový oceán na obzoru
Jak vědci zjišťují, zemská kůra se v těchto místech začíná proměňovat a dává jasně tušit možný vznik dalšího oceánu. Jak je to možné? Zemská kůra pod pevninou a pod oceány má jinou strukturu. A právě její proměna vědce zaujala. Domnívají se, že celý proces začal díky pronikání rozžhavené horniny z vnitřních částí Země mezerami v místě setkávání zmiňovaných tří desek. Ty se přitom v současnosti podle přesných měření pohybují rychlostí několika milimetrů za rok, i když arabská deska zvládne za jediný rok dva a půl centimetru. Pohyb to není rychlý, ale o to preciznější.
Země se tady roztrhla během několika dní
Nejteplejší místo na Zemi
Začátek dělení Afriky na dvě části už dokonce můžeme pozorovat na vlastní oči, a to v podobě šestapadesátikilometrové trhliny, dobře viditelné v rozžhavené etiopské poušti. Jde přitom o místo, které drží rekord jako nejteplejší obydlené na celém světě. Teplotní rekordy tady v Dallolu, přezdívaném Město duchů, dosahují od lednových devětatřiceti až po letních devětačtyřicet stupňů Celsia. Jako by ani toto místním nestačilo, snaží se ještě kontinent rozdělit na dvě části. Útěchou ale může být skutečnost, že to bude trvat ještě opravdu hodně dlouho. Na druhou stranu zmiňovaná trhlina se v etiopské poušti objevila v roce 2005 doslova během několika málo dní. Nikdo tedy nemůže přesně předvídat sled dalších událostí.
Změny na miliony let
Podobné procesy probíhají stále, nejde tedy z pohledu její historie o žádnou vekou zvláštnost. Zajímavá je ale možnost sledovat něco takového na vlastní oči, i když je vše zatím pouze v začátcích. Můžeme si ale představovat, že podobným způsobem před zhruba třiceti miliony let začao vznikat Rudé moře. Také v místech, kde jsme nyní zvyklí na mapě vidět modrou plochu, oddělující Egypt, Súdán a Eritreu na africké straně od Saudské Arábie a Jemenu na Arabském poloostrově, byla kdysi tato území propojena. Stačilo “pouhých” třicet milionů let a něco takového by nás ani nenapadlo. Dalším, ještě výraznějším důkazem takového pohybu, je oddálení Jižní Ameriky od Afriky, které nyní dělí celý Atlantský oceán. Oba kontinenty si přitom stále zachovávají na svých pobřežích kontury, které dávají jasně najevo, že kdysi patřily k sobě. To ale bylo před bezmála sto čtyřiceti miliony lety.
Jak tedy bude Země vypadat za další miliony a miliony let? To se už nedozvíme a kdo ví, zda v té době budou takové změny pozorovat naši potomci.
Zdroje: theconversation, thearcheologist, wikipedia, nbcnews
