Rašeliniště vydává mrtvého
Tollundský muž by objeven při těžbě rašeliny poblíž dánského města Bjældskovdal v hloubce přes dva metry. Nález byl oznámen dne 8. května 1950 policii. Přestože v místě nálezu nebyly nalezeny stopy, které by naznačovaly, že by byl zakopán v nedávné době a policie se domnívala, že to je spíš záležitost pro archeology, případ byl původně vyšetřován jako vražda. Muž měl kolem krku provaz z tenkých proužků kůže, stažený do smyčky. Soudní lékař se však domníval, že to není provaz, na kterém byl oběšen. Na krku měl muž sice stopy po škrcení a pod bradou rýhy, žádné však v místě uzlu smyčky. Neměl ani zlomené krční obratle. Přesto byl lékař přesvědčen, že oběť zemřela následkem udušení. Musel však být oběšen zvláštním způsobem.
Bahenní muž převezen do Dánského národního muzea
Chladné, kyselé mokřady s nízkým obsahem kyslíku jsou ideální prostředí pro zachování lidských ostatků. Stává se z nich mumie. Přesto i tak muzejníky překvapila velmi dobrá zachovalost nálezu, především obličeje. Muž měl zavřená ústa a oči, zdálo se, že klidně spí. I po tisíci letech byly na bradě patrné chlupy. Vlasy měl sestřižené „na ježka“. Měřil 161 cm, ale předpokládá se, že se mumifikací zmenšil. V době úmrtí mu mohlo čtyřicet let. Na hlavě měl zachovalou čepici z ovčí kůže se dvěma koženými řemínky, ty měl svázané pod bradou, kolem boků uvázaný pás. Muž žil v době před 405-380 let př. n. l. Dostal jméno podle vesnice Tollund, ze které pocházejí muži, kteří ho nalezli. Je nejspíš nejzachovalejším nálezem lidských ostatků z prehistorické doby na světě.
Proč zemřel Tollundský muž?
Z období, kdy Tollundský muž zemřel, nejsou žádné písemné materiály. Muzejníci shrnuli své poznatky a vytvořili několik teorií o příčině jeho smrti. Ví se, že naposledy jedl půl až den před svou smrtí. Měl prostou ovesnou kaši z ječmene, rdesna a lnu, možná kousek ryby. Předpokládá se proto, že zemřel koncem zimy, kdy docházely zásoby. Ví se, že byl oběšený. Provaz někdo odříznul nožem, sroloval ho, muži zavřel oči a pusu a uložil ho do polohy na bok se skrčenýma nohama, i s provazem do rašeliniště. V úvahu přichází vražda. Dal by si však jeho vrah práci, aby mu zavřel oči a odnesl ho do rašeliniště, aby ho pohřbil? Spáchal sebevraždu? Neměl poškozené krční obratle. A měl by tak pokojný výraz v tváři? Jako nejpravděpodobnější se nabízí rituální vražda – obětování bohům. Jako oběť mohl být poděkováním bohu rašeliniště za rašelinu, kterou lidé v době železné používali. Nebo byl obětován jako prosba bohům, aby přišlo jaro. Okolnosti jeho smrti stále zůstávají záhadou, stejně jako způsob oběšení a klidný výraz tváře.
Tollundský muž je vystaven v Muzeu Silkeborg v Dánsku.
