Zajímavé je, že vloni v říjnu tomu bylo 115 let, kdy byl Tyrannosaurus rex poprvé popsán jako druh. Tyrannosaura popsal poprvé paleontolog a pozdější ředitel Amerického přírodovědného muzea v New Yorku Henry Fairfield Osborn. Díky němu se z tohoto veleještěra s nepoužitelnými prackami stala doslova legenda mezi dinosaury.
Obří kostra
Fragmenty tyranosauřích koster se objevovaly postupně už v 70. letech 19. století, ale ještě se je nedařilo správně zařadit, takže fosilie tyranosaura odkryl paleontolog Barnum Brown ve východní Montaně.
Brown nalezené zkameněliny odeslal Osbornovi z Montany vlakem. Kostra byla obrovská, takže vlak se nabízel jako jediná možná forma přepravy. A velikost se ukázala problematickou i v ohledu vědeckého poznávání – Osborn pracoval s dosud ne plně vypreparovanou fosilií ještě tři roky po jejím nálezu! A to se snažil být velmi rychlý, protože se obával, aby ho o prvenství a následný věhlas někdo nepřipravil.
Boj o prvenství
Popisu fascinujícího dinosaura se totiž paralelně věnoval i Olaf Peterson z Carnegieho muzea v Pittsburghu. Osborn ale nakonec vyšel se svou vědeckou studií na světlo již na podzim 1905. Kromě Tyrannosaura rexe zde byly popsány ještě další dva druhy teropodů. Světovou senzací se stal ale právě T-rex, jehož k popularitě předurčilo právě jeho vědecké jméno, znamenající „tyranský ještěří král“. Přízvisko „s nepoužitelnými prackami“ však bylo přidáno až později.
Jen 14 centimetrů!
Přední končetiny T-rexe tvořilo totiž vždy jen 13 kostí, přičemž celkově pracky měřily asi 0,8–1 m, což odpovídá délce paže dospělého muže. Veleještěr ale potřeboval daleko silnější končetiny, takže i jeho kosti, na něž se upínaly svaly, byly daleko silnější. Biceps byl podle odhadů asi 3,5krát „výkonnější“ než lidský a každou přední prackou by teropod uzvedl kolem 200 kg!
Velmi zajímavý je ale přímo kuriózní fakt, že kdybychom chtěli délku a výkonnost paží Tyrannosaura poměrově přenést na člověka, každá by měřila asi 14 cm a uzvedla by sotva kilogram.
Ruce „k ničemu“ nebo ke kopulaci
Tyrannosaurus měl naopak masivní a těžkou hlavu, takže to si evoluce zkrátka „vyvážila“ na zmenšených předních končetinách. Ty mohl T-rex využívat jen velmi limitovaně; nedosáhl k tlamě, ani se jimi nedokázal dotknout země. Vědci Osborn s Brownem se domnívali, že je bylo možné použít pravděpodobně jen ke kopulaci se samicemi. Tato hypotéza je však nepotvrzena. Dodnes se objevují nové a nové teorie, je proto možné vyvodit závěr, že jejich užití bylo širší, nevíme však přesně jaké.
Byl to Osborn, kdo přišel s tvrzením, že Tyranosaurus obával naši planetu asi před 3–8 miliony let, což bylo přesněji upřesněno, takže dnes víme, že z povrchu země zmizel zhruba před 66 miliony roků. Ještě, než byla kostra tohoto giganta roku 1915 poprvé sestavena a prezentována v rámci trvalé expozice, ožíval dávný gigant amerického Středozápadu zejména nejen ve fantazii dětí, ale i spisovatelů, filmařů a režisérů.
T-rex nebyl vzpřímený
Osborn a jeho kolegové se domnívali, že tyranosaurus chodil vzpřímeně a ocasem se opíral o zem. Tak byla stavěna i jeho kostra pro muzejní expozici. Vědci také dokázali, že T-rex byl silné a aktivní zvíře, lovící ještě pomalejší býložravé dinosaury. Až na vzpřímené držení těla přitom nebyl Osborn daleko od pravdy. Dříve, před ním, se totiž vědci domnívali, že šlo o pomalého dravého tvora, který se živil především na mršinách jiných dinosaurů.
Největší T-rexovu renesanci ale přinesl 1933, kdy byl natočen King Kong a tyranosaurus se stal zlatým hřebem Světové výstavy v Chicagu. Od té doby je jednou z nejpopulárnějších dětských „postaviček“, což je, vzhledem k jeho skutečným rozměrům, paradoxní.
Zdroje: