Historie Neapole sahá až do 8 století před naším letopočtem. Již před více než 2.800 lety založili lidé z řecké kolonie Cumae tzv. Parthenope, jež položily základy pozdější Neapole. Po Římu a Milanu je Neapol třetím největší italským městem, kde žije přes milion obyvatel.
Roh hojnosti – symbol pro štěstí
Nejslavnějším symbolem města je roh, nápadně připomínající falus, k němuž se váže historie svázaná s postavou boha Priapa, strážce země, který chrání před vším zlým a pro dům představuje prosperitu, hojnost a ochranu. Spousta dvířek a balkonů v Neapoli je proto ozdobena hromadami místo velkých trsů pálivé červené papriky. Pálivá semena chilli totiž symbolicky odrazují zlé jazyky. Turisté si při návštěvě města vyslechnou mnoho historek o rohu, a dokonce na některé z nich, v nejrůznější podobě, si mohou i pro štěstí sáhnout.
Málokdo ví...
Neapol má největší historické centrum v Evropě – rozkládá se na ploše 1700 hektarů, tedy 4200 akrů a mapuje 27 historických etap. I díky tomu je zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Dalším z faktorů, jež předurčují krásu Neapole, je členitost a kopcovitost terénu města. Možná i proto je lanovka v Neapoli jednou z nejdelších lanových drah na světě, jíž ročně využije více než 10 milionů cestujících, z toho 28 000 v pracovních dnech. O víkendech se počet lidí využívajících lanovku sníží na 10.000.
K Neapoli se nevztahují jen zajímavá historická fakta, ale také mnoho bizarních zajímavostí, jež nejsou již tak běžné známy.
Margheritta by mohla být Neapolitta
Třeba nejznámější a nejjednodušší italská pizza, Margheritta, byla pojmenována podle královny Margherity Teresy Giovanni po její návštěvě města v roce 1889. Její složení mělo barevně symbolizovat italskou vlajku – bazalka pro zelenou, sýr bílou a rajčatová omáčka červenou J. Dodnes je tato pizza s buvolí mozzarellou dalším ze symbolů města.
S pizzou Margheritta to nemá sice nic společného, ale v Neapoli byla otevřena i první neformální pizzerie na světě vůbec. Bylo to v roce 1830 a jedná se o pizzerii Antica Pizzeria Port'Alba.
Neapol dala také život mnoha italským režisérům a hercům věhlasných jmen. Za všechny jmenujme například nádhernou Sophii Loren, která se narodila v Neapoli v Pozzuoli.
21 měst, kultur a vlivů v jednom
Teritoriálně je Neapol rozdělena do 21 různých zón, z nichž každá má svůj vlastní osobitý styl a atmosféru. Patriotičtí jazykové tvrdí, že fráze Vidět Neapol a zemřít (Vedi Napoli e poi Muori) byla odkazem na to, že město je tak krásné, že když ho navštívíte, nic tento zážitek nepřekoná. Již jste vlastně viděli všechno.
Historie Neapole je bohatě protkána příběhy spojenými s existencí zahraničních komunit, které se usadily v Neapoli z důvodů obchodu. Skupina obchodníků a námořníků z egyptské Alexandrie obývala východní oblasti města, dnes známé jako piazzetta Nilo.
Legenda o vejci
Málokteré město se může pochlubit hned třemi hrady!
Castel Nuovo, neboli Nový zámek, byl postaven v roce 1279 Karlem I. Anjou, a je architektonickým symbolem města.
Castel dell'Ovo, známý jako Vaječný hrad, se nachází nedaleko centra na malém skalnatém ostrůvku Megaride, a na první pohled upoutá lidské oko nápadným obdélníkovým tvarem. Obdélník? Proč tedy vajíčko? Je to proto, že monumentální hrad je z hráze chráněn půlkruhovým bastionem, v jehož útrobách je podle legendy ukryto Vergilliovo vejce. Podle stejného příběhu dostal hrad i své jméno. Legenda praví, že pokud se vejce rozbije, stihne Neapol pohroma. Ostrůvek je s pevninou spojený stometrovým můstkem, který je skvělým místem na fotografování.
A třetí hrad, Castel Sant'Elmo, majestátně čnějící nad městem, se datuje do roku 1275, a dnes slouží pro výstavy, je zde muzeum a kanceláře.
Sopečná aktivita zatím vejce neohrozila
V Neapoli pracuje observatoř Vesuvius sledující 24 hodin denně seizmickou činnost, emise plynu a další ukazatele, mapující aktivitu sopky Vesuv. Právě tato sopka se neodmyslitelně zapsala do historie a stala se motivem mnoha knih a filmů díky kompletnímu zničení historických skvostů – měst Pompeje a Herculaneum, v roce 79 n.l.
V tzv. „červené zóně“, tedy nejnebezpečnější oblasti, jež by byla zničena výbuchem sopky, dnes žije v 18 městech 600 000 lidí. Kdyby Vesuv ještě jednou explodoval, v bezprostřední blízkosti požáru, tedy v zóně 12 kilometrů, by jen málokdo měl šanci na přežití.
Zatím však Vesuv mlčí a doufejme, že bude i nadále. Vergilliovo vejce je tedy alespoň z tohoto pohledu v bezpečí.
Zdroj: Časopis Glanc