Frontu vstupu chtivých návštěvníků jsme viděli už před vstupní branou do honosného chrámu postaveného z kamene, dřeva a rádžasthánského mramoru. Věřící hinduisté si zouvali boty, neboť kličkovat mezi volně běhajícími posvátnými krysami, jejich všudypřítomným trusem a velkými mísami mléka a dalšího krmení mohou návštěvníci výhradně bosí.
Chraň Bůh, abyste na některou z nich šlápli tak nešťastně, že ji zabijete
Bezprostřední kontakt mezi krysí tlapkou a vaším obnaženým nártem znamená velké požehnání, vysvětlil nám průvodce. Zvláštním znamením přízně je prý spatření bílých exemplářů, těch však v chrámu žije jen několik. Chraň Bůh, abyste na některou z nich šlápli tak nešťastně, že ji zabijete. Božstvo pak usmíří jen velkorysý dar – ekvivalent váhy krysího těla ve zlatě, dodal průvodce.
Krysí chrámu v pouštním městě Dešnoku
Velkolepý, zlatem a stříbrem zdobený chrám byl vystavěn jako pocta krysí královně zvané Karní Matá. Tato svatá žena, skutečná historická postava, léčitelka, vypravěčka a vtělení bojovné bohyně Durgy prý uzavřela dohodu s bohem smrti Jamou. Dítě jednoho člena jejího klanu, synovec Karní jménem Lakšmán, totiž zemřel. Karní ho vzkřísila, ovšem Jama ji upozornil, že duše dítěte už byla reinkarnována. Karní proto Jamu požádala, aby všichni členové kmene byli od toho dne reinkarnováni do podoby krysy, dokud se nebudou moci vrátit zpátky jako členové klanu Čaranů. Tolik dávná legenda, která sahá až do 14. století.
„Nevěřícím“ turistům se zouvat moc nechtělo. Našlo se však řešení: mikrotenový sáček „oblečený“ na holou nohu a navrch ještě ponožka. O tom, že podobný nápad jako my mělo hodně turistů, svědčily koše u brány plné odhozených ponožek. Dlouho však plné nezůstávaly – místní si ponožky po odchodu turistů do jedné rozebírali.