Za stářím ptáků
Zjistit přesný věk ptáků ve volné přírodě není pro ornitology snadnou záležitostí. Délku života opeřenců lze určit pomocí kroužkování. Stáří odchycených jedinců je ale velmi těžké odhadnout, a tak se jejich věk obvykle počítá až od kroužkování. I pokud se podaří okroužkovat mládě, není vždy možné pozorovat jeho život neustále. V mnoha případech je těžké zjistit, zda pták uhynul tragicky či zemřel stářím. Jejich uváděný průměrný věk samozřejmě není střela od boku. Je znám z dlouhodobých pozorování. Podle vzhledu se však odhadnout nedá jako u savců. Jakmile se u mláďat vyvine peří dospělého jedince, nevykazují známky fyzického stárnutí, jak známe třeba u psů, kteří šediví, hůř se ve stáří pohybují, špatně vidí, slyší. Proč ptáci „nestárnou“? Odpovědí může být třeba pozoruhodný kolibřík.
Malý ptačí zázrak
Malí barevní kolibříci jsou podivuhodnými zástupci ptačí říše. Nejmenší druh měří šest centimetrů a váží dva gramy. Je zároveň nejmenším ptákem na světě. Pro svou aktivitu potřebují tolik energie, že musí sníst mnohonásobek své váhy. Když spí, snižují svou tělesnou teplotu na okolní, aby neumřeli hlady. Běžná tělesná teplota je 40 °C, což je pro člověka nebezpečná horečka. Křídly mávají (dle druhu) až 90krát za vteřinu, díky tomu se udrží na místě. Létají rychlostí až 15 metrů za vteřinu a každý gram svalů křídel produkuje 10krát víc energie než u špičkového sportovce. Srdíčko jim tluče rychlostí 20 úderů za vteřinu. A mají nejrychlejší metabolismus ze všech teplokrevných živočichů. Dalo by se čekat, že jejich život bude krátký, ale…
Délka života teplokrevných živočichů odpovídá rychlosti metabolismu. Velcí savci ho mají pomalejší, takže primáti žijí zhruba o polovinu déle než psi a kočky. A ti zase žijí déle než malí hlodavci s rychlejším metabolismem. Zatímco například křečík džungarský žije v přírodě 1 až 2 roky, srovnatelně velký kolibřík širokozobý žije až 14 let! Ač se u kolibříků uvádí délka života 3-5 let, kroužkovaní jedinci jsou důkazem, že žijí přes deset let! Kolibřík širokoocasý dokonce 12 let. A to byli okroužkovaní dle odhadu nejméně ve stáří jednoho roku. I jiní ptáci mají rychlý metabolismus a žijí déle, než by se dalo čekat.
Tajemství nestárnutí?
Kolibříci jako jediní z ptáků dokážou létat i dozadu, na místě, nejen střemhlav ale i přímo vzhůru. Jsou úžasnými akrobaty, dělají salta, zvláště samci, když se dvoří. To vše vyžaduje značnou energii. Kolibříci jsou možná výjimečným příkladem, ale dokonce i klouzavý let albatrosů nebo dravců, zdánlivě odpočinkový, je energeticky náročný a zrychluje metabolismus. Kde berou ptáci energii pro svůj let? V cukru v krvi. A zvláště kolibříci ho mají tolik, že by člověk trpěl těžkou cukrovkou.
Vysoká hladina cukru v krvi, jak víme, je nejen jeden z největších zabijáků, urychluje také stárnutí víc než jakákoli jiná nemoc. U ptáků k cukru přidejme vysoké nároky na energii, teplotu těla a vyjde nám, že to vše by mělo zrychlovat procesy, které přispívají k stárnutí. Jako třeba uvolňování volných radikálů, jichž nerovnováha vede k oxidačnímu stresu. Radikály poškozují biologické buňky včetně DNA, způsobují stárnutí membrán a jejich poruchy. Co nejrychleji je má ničit a rychle opravit antioxidační obrana. Mají snad ptáci jedinečné antioxidanty, které poškození volnými radikály brání? A rychlé opravné mechanismy?
Proces stárnutí u ptáků by mělo zrychlovat tzv. hnědnutí bílkovin. Úplně zjednodušeně proces, kdy dochází k nedokonalému skládání bílkovin a jejich shlukování. K bílkovinám se samovolně pojí cukry a přesné složení bílkovin narušují. Ve stáří pak hnědnutí (bílkoviny) kolagenu způsobuje tuhnutí šlach a vazů. Čím vyšší teplota, tím větší koncentrace cukru a tím rychleji hnědnutí probíhá. Vzhledem k vyšší tělesné teplotě ptáků a zvýšené koncentraci cukru v krvi by mělo k hnědnutí docházet mnohem rychleji. Ale nedochází. Mají i jedinečný mechanismus, jak poškozené bílkoviny odbourávat?
Procesy (ne)stárnutí ptáků se do hloubky vědecké studie nezabývaly. Některé dílčí výzkumy zjistily, že buňky ptáků produkují méně volných radikálů a dokážou odolat většímu poškození. Až vědci zjistí, v čem spočívá jejich tajemství, možná najdou klíč, jak pomoci člověku udržet si zdraví a tím oddálit stárnutí.
kakadu
Ptačí rekordmani
V ptačí říši jsou svou dlouhověkostí známí papoušci. Rekordmanem je kakadu Cock Bennett, který se svým majitelem kapitánem Ellisem brázdil na lodi oceány. Dožil se 120 let. O prvenství ho může připravit kakadu Fred, který volně žije v rezervaci v Tasmánii. Neví se přesně, kdy se narodil, byl chován v zajetí u několika majitelů, ale zaznamenáno je 106 let. Nejen papoušci mají své rekordmany. V roce 2014 zemřel v australské zoo v Adelaide plameňák Greater ve věku nejméně 83 let. Osmdesátky se dožil nejstarší známý kondor Thaao, který se dostal do zoo v Connecticutu v roce 1993. Samička albatrosa laysanského jménem Wisdom v přírodní rezervaci u Havaje byla okroužkována odhadem v šesti letech a dnes jí je 70 let. Ještě v 68 snesla vejce. Věk 69 let je zaznamenán i u majestátného a pohádkového krkavece velkého.
Zdroje: www.inverse.com, abcbirds.org, everythingbirdsonline.com, a-z-animals.com
