V roce 1996 naklonovali ovci Dolly. Proč získala toto jméno?
5. července 1996 se v Roslinově ústavu v Ediburghu odehrál porod, který uchvátil celý svět. Jednalo se tehdy o malou bílou ovečku, která přepsala dějiny vědy. Dolly byla výsledkem dlouhodobé snahy vědců, a stala se tak prvním živočichem úspěšně naklonovaným z buňky dospělého savce.
Nejznámější klon všech dob přišel na svět metodou nukleárního transferu. „Vědci vzali buňku z mléčné žlázy šestileté ovce plemena Finn Dorset a nahradili jí jádro vajíčka skotské černohlavé ovce. Této náhradní matce se narodilo mládě 5. července 1996. Bílá hlava potomka byla jedním z prvních znaků, že bylo klonování úspěšné. Pokud by totiž mládě bylo geneticky spřízněno s matkou, která ho vynosila, mělo by černou hlavu," informuje web Roslinova ústavu. „Vědci se o podobný přenos pokusili u třinácti náhradních matek, zabřezla však pouze jedna. Dolly se narodila po 148 dní dlouhém těhotenství, což je u ovcí zcela běžná doba," uvádí encyklopedie Britannica.
A proč ovečka získala jméno Dolly? Důvod pro volbu tohoto jména byl poněkud úsměvný. „Ovce se narodila díky buňce z prsní žlázy. A proto byla pojmenovaná po americké zpěvačce Dolly Partonové, kterou proslavil jak její hlas, tak její nepřehlédnutelný hrudník," objasňuje server Scientific American. Tato zvířecí celebrita se ale nakonec bohužel dožila nižšího věku, než je u ovcí jejího druhu běžné.
Prvním klonem nebyla Dolly. Je ale nejslavnější
Ačkoliv se za vůbec největší průlom v klonování organismů považuje právě rok 1996 a naklonování ovečky Dolly britským vědcem Ianem Wilmutem, ve skutečnosti se však nejedná o první úspěch v tomto oboru. Docent Aleš Hampl, přednosta Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně připomněl pro web Aktuálně.cz mnohem dřívější zdar Brita sira Johna Gurdona, jemuž se již v roce 1962 podařilo naklonovat žáby! Za svůj výzkum obdržel dokonce o půl století později Nobelovu cenu.
V Číně naklonovali v roce 2018 makaky
Vědci si tehdy mysleli, že by totožný postup, jaký využili u Dolly, mohl fungovat i u lidí. Nakonec se však podle webu Scientific American ukázalo, že u primátů podobná metoda nezabrala. To se ale postupem času a díky stále se zdokonalujícím klonovacím technologiím přeci jen podařilo! V roce 2018 čínští vědci naklonovali opici, a otevřeli tím tak cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Co vlastně v Institutu neurověd Čínské akademie věd v Šanghaji dokázali? Tito vědci měli podle všeho to štěstí, že se jim věc, která je tak trochu jako výhra v loterii, podařila. Číňané použili stejnou metodu, jakou Britové v případě ovce Dolly. A vzhledem k tomu, že je pravděpodobnost úspěchu tohoto postupu poměrně malá, transplantovali vědci do 21 opic celkem 80 uměle upravených embryí. Z šesti makaků dlouhoocasích, kteří zabřezli, zdravé potomky donosili jen dva z nich.
Číňané si myslí, že by stejným způsobem mohli naklonovat člověka. Český vědec je ale skeptický
Čínští vědci, kteří výsledky experimentu publikovali v prestižním odborném časopise Cell, tvrdí, že stejným způsobem by teoreticky šel naklonovat i člověk. „Bariéra klonování primátů je nyní překonána. V podstatě to znamená, že může být naklonován jakýkoliv primát, včetně člověka. My ale chceme klonování opic využít čistě pro lékařské účely,“ řekl čínský odborník Poo Muming. Znamená to, že jsme už blízko v naklonování člověka? „Genom opice má 30 tisíc genů a další tisíce, možná desetitisíce různých genetických sekvencí, o nichž vůbec nevíme, k čemu jsou. Vše se odehrává, aniž bychom to mohli mechanicky přesně ovládat. A možná to ani nikdy umět nebudeme," vysvětluje Aleš Hampl a poukazuje tak trochu na to, že klonování bývá velká loterie s malou šancí na úspěch. Čínští vědci podle něj svým tvrzením poněkud předbíhají. „Jsou to trošku silná slova a úplně to nepřísluší důležitosti tohoto kroku. Na prahu klonování lidí jsme už dávno, ale prostě se to nestane," tvrdí skálopevně přesvědčený Hampl.
Co skutečně brání klonování lidí?
K procesu naklonování člověka stojí v cestě závažné legislativní překážky. Podle Muminga i Hampla je klonování lidí z etických důvodů zakázané, tudíž vůbec nepřichází v úvahu rozšířit tuto techniku na lidi. Za to odpovídá dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, v němž se mimo jiné praví: „Každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která je geneticky shodná s jinou lidskou bytostí, živou či mrtvou, je nepřípustný."
Zdroje: magazin.aktualne.cz, www.seznamzpravy.cz, www.magazinzdravi.cz, www.denik.cz
