Unikát Evropy
Ačkoliv se o stavbě elektrárny pod Čertovou stěnou u Vyššího Brodu mluvilo již v 80. letech 19. století, k dostavění vodního díla firmy Ignác Spiro & Söhne došlo až v letech 90. Kolaudace této majestátní stavby, kterou často přirovnávali k elektrárně na Niagaře, proběhla v roce 1903.
Právě v tento rok došlo také k jejímu spuštení. Bylo to několik málo měsíců po dokončení všech stavebních prací.
Za projektem elektrárny stála projekční kancelář Ganz & Comp a schválilo ji císařské a královské místodržitelství v Čechách v 1898. Jednalo se o náročný výkop přírodního kanálu, který probíhal v poměrně kamenitém terénu a stál všechny, kteří se na stavbě elektrárny podíleli, spousty sil.
Při stavbě se použily čtyři velice kvalitní Francisovy turbiny. Byly mnohem mnohem výkonnější než původně zamýšlené Giradotové turbíny.
Elektrárna zahrnovala pracně vyhloubený kanál, jehož délka dosahovala přibližně 1700 metrů se spádem jednoho promile. Začátek se necházel v jezu pod Loučovicemi. Dalšími částmi této majestátní stavby byly pětimetrová trámová základová výpusť, vodní komora a tlakové potrubí.
Konkurence americké elektrárny
Vodní elektrárna se rychle stala chloubou Rakouska Uherka i celé střední Evropy. Šlo o elektrárnu tak výkonou, že byla často srovnávaná se stavbou, kterou vytvořili na Niagaře.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Stavba elektrárny stála za rozvojem místního průmyslu. Zásobila však také města jako Vyšší Brod nebo Český Krumlov dostatkem elektrického proudu.
Elektrárna však přinesla i další výhody. Jednou z nich bylo, že se díky ní poprvé podařilo převézt polentové dříví kolem dříve nesplavného úseku Vltavy, který představovala Čertova stěna.
Ve 20. letech došlo k rozšíření elektrárny o druhé tlakové potrubí. Do strojovny se umístily hydroagregáty. Stavba končila výstavbou Lipenské přehrady, kde se voda v Vltavy svedla do podzemního tunelu.
Elektrárna inspirovala také slavného českého skladatele, Bedřicha Smetanu, který byl fascionvaný silou proudící vody a legendou kolem Čertovy stěny, k vytvoření stejnojmenného díla.
www.krajskelisty.cz, www.sumava.cz, encyklopedie.ckrumlov.cz
