Co je duše?

Co je to vlastně duše? Jakou má formu, z čeho se skládá? Není v rozporu s fyzikálními zákony? Lidé, kteří se octili na prahu smrti, tedy těm, kterým se zastavilo srdce a byli přivedeni zpět do života popisují, co v té chvíli prožili. Tzv. prožitky blízké smrti se zabývaly a zabývají vědecké studie. „Oživlí“ často uvádějí, jak se ocitli mimo své tělo, odcházeli na druhý břeh. Lépe řečeno jejich duše, protože tělo bez známek života zůstává na Zemi. A jelikož si jsou těchto prožitků po resuscitaci vědomi, dá se říct, že je duše vědomí. Jak ale informace uložené v našich mozcích můžou přetrvat po smrti? Vysvětlení nabízejí vědecké teorie.

Kvantové informace

V televizním dokumentu na Science Channel nabídnul zajímavé vysvětlení o prožitcích blízké smrti a s tím související existencí duše v tzv. kvazi-náboženské teorii Stuart Hameroff, profesor na katedrách anesteziologie a psychologie a ředitel Centra pro studium vědomí na Arizonské univerzitě. Podílel se na ní i britský fyzik sir Roger Penrose.

Podle nich prožitek blízké smrti nastává, když kvantové látky, které tvoří „duši“ opouštějí nervový systém a rozptylují se do vesmíru. Jinými slovy náš nervový systém má kvantové informace. Vědomí se nachází v mikrotubulech mozkových buněk, kde dochází ke kvantovému zpracování a naše vědomí je výsledkem kvantově gravitačních efektů v těchto mikrotubulech. Nazývají to orchestrovaná objektivní redukce.

Tito vědci se domnívají, že při prožitcích blízké smrti mikrotubuly ztrácejí svůj kvantový stav. Informace ale nejsou zničeny. Jen opustí své tělo, vrací se do vesmíru, odkud pocházejí. „Kvantová informace uvnitř mikrotubulů není zničena, nemůže být zničena, pouze se rozdělí a rozptýlí do celého vesmíru,“ říká Hameroff.

Zdroj: Youtube

Vesmír a duše

Dle této teorie naše duše – vědomí tak není pouhou interakcí neuronů v mozku. Naše duše jsou stvořeny ze samotné struktury vesmíru. A jak se oba vědci domnívají, možná existují od „počátku věků“. Vysvětlují, že naše mozky jsou jen přijímači a zesilovači pro proto-vědomí, které je vlastní časoprostoru. Jejich koncept má velmi blízko k buddhistickému a hinduistickému přesvědčení, které také říká, že vědomí je nedílnou součástí vesmíru.

„Řekněme, že srdce přestane bít, krev přestane proudit, mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav a informace putují do vesmíru. Pokud je pacient resuscitován, oživen, může se tato kvantová informace vrátit zpět do mikrotubulů a pacient řekne: ,Měl jsem prožitek blízký smrti.‘ Pokud se je nepodaří oživit a pacient zemře, je možné, že tato kvantová informace existuje mimo tělo jako duše, možná po neomezenou dobu,“ vysvětlil v pořadu Hameroff. Kvantové vědomí, dle těchto vědců, nevysvětluje jen prožitky blízké smrti, ale třeba astrální cestování, mimotělní zkušenosti, a nakonec i reinkarnaci bez náboženského podtextu. Energie vědomí existuje mimo fyzické tělo, v jiné realitě a třeba i jiném vesmíru. A může se v jistém smyslu recyklovat v jiném těle.

Hameroffovu a Penrosovu teorii mnozí vědci zpochybňují a stala se terčem kritiky. Ve vědecké komunitě je sporná. Nicméně tito dva vědci nejsou jediní, kteří jsou přesvědčeni, že duše pochází z vesmíru, existuje v podobě vědomí a není omezena ani časem ani prostorem. Neumírá zároveň se svou tělesnou schránkou.

Zdroje: www.deccanherald.com, gogoodguru.com, www.dailymail.co.uk