Nový výzkum

Tématům, která souvisejí se vzpomínkami lidí na svou smrt se věnovali vědci pod vedením newyorské Grossmanovy lékařské fakulty a mnoha dalších světových pracovišť, včetně pětadvaceti nemocnic ve Velké Británii a Spojených státech. Svou práci nazvali AWARE II. Výzkum probíhal od května 2017 do března 2020. Účastnilo se ho 567 mužů a žen, kterým se během hospitace zastavilo srdce a byli resuscitováni. Do práce bylo zahrnuto i dalších 126 lidí, kteří byli po infarktu přivedeni k životu mimo nemocnici.

Na pokraji smrti

Studie ukázala, že přibližně jeden z pěti, to je 20 procent zkoumaných pacientů, kteří přežili kardiopulmonální resuscitaci (tj. nepřímá srdeční masáž a plicní ventilace) popsali jasné zážitky své smrti v době, kdy byli ve „zdánlivém bezvědomí“. „Tyto vzpomínané zážitky a změny mozkových vln mohou být prvními příznaky takzvaného zážitku blízké smrti a my jsme je poprvé zachytili ve velké studii,“ vysvětlil Sam Parnia, hlavní řešitel studie, lékař intenzivní péče, docent na lékařské fakultě NYU Langone Health a ředitel organizace pro výzkum kritické péče a resuscitace. „Naše výsledky přinášejí důkaz, že lidé na pokraji smrti a v kómatu procházejí jedinečným vnitřním vědomým zážitkem, včetně uvědomění bez úzkosti.“ Pacienti uvedli, že měli jedinečné lucidní, tedy vědomé zážitky. Cítili, že opustili své tělo a svou resuscitaci sledovali bez bolesti a úzkosti. Smysluplně hodnotili svůj život, své činy, záměry a vztahy s lidmi. Výzkumníci zjistili, že tyto prožitky smrti se liší od halucinací, snů, bludů, iluzí nebo vědomí vyvolaného resuscitací.

Zdroj: Youtube

Popsané zážitky jsou skutečné


Během svého výzkumu vědci také pořídili záznamy mozkové aktivity. Zážitky blízké smrti potvrdil záznam rytmických mozkových vln, kde jako klíčové bylo zjištění hrotů mozkové aktivity, včetně vln gama, delta, theta, alfa a beta, a to až do hodiny po ukončení resuscitace. Některé z těchto mozkových vln se běžně vyskytují, když jsou lidé při vědomí a vykonávají vyšší duševní funkce, jako je myšlení, vybavování paměti a vědomého vnímání. Dle Parnia uvědomování a vědomí nemusí v okamžiku smrti zcela ustat. „Tyto lucidní zážitky nelze považovat za klam narušeného nebo umírajícího mozku, ale spíše za jedinečnou lidskou zkušenost, která se objevuje na prahu smrti,“ uvedl Parnia. A dále vysvětlil, že při vypínání mozku se uvolňuje mnoho přirozených brzdných systémů, což umožňuje přístup do hlubin lidského vědomí, včetně uložených vzpomínek, myšlenek od raného dětství až po smrt a dalších aspektů reality.

Svou studii autoři uzavřeli s tím, že zatím není možné reálnost a význam vědomých zážitků na prahu smrti v plné míře dokázat, ale ani vyvrátit. Dle Parnia je pro přesné definování biomarkerů toho, co je považováno za klinické vědomí, vybavený prožitek smrti a sledování dlouhodobých psychologických účinků resuscitace po srdeční zástavě zapotřebí dalšího výzkumu.

Výsledky své práce představili 6. listopadu 2022 na vědeckém sympoziu o resuscitaci během zasedání American Heart Association's Scientific Sessions 2022 v Chicagu. Studie dosud nebyla zveřejněna.

Zdroje: scitechdaily.com, www.sciencedaily.com