„Nejkrásnější místo na světě: bujnost tropické zeleně, průzračnost vody a ptáci, jež zpívají tak sladce...", zapsal si Kolumbus do palubního deníku, když na své první výpravě v roce 1492 přirazil k domnělým břehům Cipanga (výraz převzatý od Marka Pola pro označení Japonska). Vzhledem k popisu řeky a zejména hory s charakteristickým tvarem kovadliny (El Yunque) je téměř jisté, že se jednalo o zátoku Miel či Baracoa. V jejich ústí založil Diego Vélazquez první španělskou osadu, a následně první hlavní město Kuby, které nazval Nuestra Señora de la Asunción de Baracoa (1511).
Baracoa, Kuba
Následná kolonizace ostrova narážela na odpor nativního karibského etnika, jímž byli vzdorovití indiáni Taíno. Z jejich kmene pocházel i „první kubánský hrdina", náčelník Hatuey, který spolu se svými následovníky uprchl z tehdejší Hispanioly, aby nakonec v Baracoe zformoval protišpanělskou „guerillu" čítající několik stovek bojovníků. Odvážný muž, jehož typický profil je dnes součástí loga doutníků Cohiba, byl však záhy dopaden a exemplárně upálen v osadě Yara (1512), načež se domorodci svolněji podrobovali evangeliu kříže a encomiendy.
Východ Kuby, zejména pak oblasti izolované horským masivem Sierra del Purial, byl však do značné míry vždy „svůj", a tak lze i ve tvářích současných obyvatel při troše štěstí odečíst až 20 % taínské DNA. Baracoa – v jazyce Arauků značící „přítomnost moře" – tak díky svému statutu i unikátní poloze „zakonzervovala" nejen údajný Kolumbův kříž Cruz de la Parra, ale též ekosystém s mnoha endemickými druhy, jež lze na vlastní oči spatřit v přírodním parku Alexandra von Humboldta. Ten je považován za jeden z nejvýznamnějších národních parků tropického pásu západní polokoule.
Baracoa, Kuba
Hlavní atrakcí Baracoy je právě přírodní scenérie. Svěží zelené hory, čisté sladkovodní řeky a pláže různých barev jsou jen některé z prvků okolní krajiny. Jsou zde jeskyně, vodopády, kakaové farmy, kávové plantáže a kokosové háje, díky nimž je tento cíl skrytým klenotem pro cestovatele a opravdové milovníky ráje. Místní zvyky a architekturu poznáte nejlépe na procházce městem. Barevné koloniální domy obklopují náměstí, jako je Parque Independencia nebo rušnější Parque Marti, který je lemován pouličními stánky a obchody. Před domy hrají místní obyvatelé šachy nebo domino a koluje zde přátelská atmosféra.
Baracoa má také své typické pokrmy, jako je Cucurucho, směs kokosu, spousty cukru a dalších přísad, jako je pomeranč, guava a ananas, vše zabalené do palmového listu. Anebo Bacán, který je vyroben z banánů a je zabalen do banánového listu.