Několik pozoruhodných lékařských případů dokazuje, že lidský mozek si dokáže zachovat základní funkce a přizpůsobit se významným nedostatkům.
Případové studie mozkových anomálií
Jeden z nejpozoruhodnějších případů byl zdokumentován ve studii publikované v časopise The Lancet v roce 2007, která popisuje život 44letého francouzského úředníka, který vedl pozoruhodně normální život, přestože měl drasticky snížený objem mozku. Lékařské snímky odhalily, že jeho mozek byl z větší části nahrazen velkou komorou naplněnou tekutinou v důsledku hydrocefalu, což je stav charakterizovaný hromaděním mozkomíšního moku. Korový plášť muže byl extrémně tenký a obklopoval zvětšené mozkové komory, které zabíraly většinu lebeční dutiny.
Navzdory těmto komplikacím vedl relativně normální život, dosáhl takových milníků, jako je manželství a otcovství. Měl IQ 75, což je mírně podprůměrné, ale ještě nejde o mentální retardaci.
Život bez mozečku
Podobně tomu bylo i v případě, o kterém v roce 2014 informoval server IFLScience. Týkal se 24leté Číňanky, která žila bez mozečku, oblasti mozku nezbytné pro ovládání motoriky a rovnováhy. Její stav, kdy jí byla diagnostikována ageneze mozečku poté, co pociťovala příznaky jako nevolnost a závratě, je vzácným pohledem na to, jak mozek kompenzuje chybějící součásti a spoléhá se na jiné oblasti, které přebírají funkce obvykle řízené mozečkem.
Mimořádné přežití
Snad jedním z nejúžasnějších případů je příběh Trevora Judge Waltripa, dítěte narozeného s hydranencefalií – kdy jsou mozkové hemisféry zcela nahrazeny mozkomíšním mokem. Jedinci s tímto onemocněním obvykle nepřežívají déle než několik týdnů, Trevor však žil neuvěřitelných 12 let.
Dokázal samostatně dýchat a reagovat na některé podněty, přestože byl slepý a neschopný komunikace, což ukazuje schopnost mozkového kmene udržet život naproti všem očekáváním.
Důsledky pro neurovědu
Model lidského mozku
Tyto výjimečné případy vybízejí k přehodnocení tradičních názorů na strukturu mozku a jeho vztah k funkci. Zdůrazňují plasticitu mozku, jeho schopnost přizpůsobit se nebo se znovu zapojit, která dokáže nahradit chybějící nebo poškozené části v míře, jež byla dříve považována za nemožnou.
Adaptabilita pozorovaná u jedinců s významnými mozkovými anomáliemi nabízí pohled na možnosti neurologické rehabilitace. Pochopení toho, jak mozek kompenzuje poškození nebo vrozené abnormality, by mohlo vést k pokročilé léčbě a terapii celé řady neurologických poruch a nabídnout naději tam, kde by dříve byla prognóza beznadějná.
Zdroje: zoom.iprima.cz, cbc.ca, businessinsider.com
