Nedávné vědecké výzkumy však konečně přinesly odpovědi, které nás přibližují k odhalení místa původu záhadného kamene.
Stoleté tajemství
Podle studie zveřejněné v časopise Nature se vědci domnívají, že centrální oltářní kámen Stonehenge pochází z oblasti severního Skotska, možná dokonce z Orknejských ostrovů. Objev je výsledkem dlouholeté práce geologů, kteří se zaměřili na chemické složení minerálů obsažených v kameni. Na základě analýzy se ukázalo, že pískovcový blok sdílí shodné chemické vlastnosti se sedimentárními horninami nacházejícími se v severovýchodním Skotsku, přibližně 750 kilometrů od Salisburské pláně, kde Stonehenge stojí.
Vědecký tým včetně odborníků z univerzit v Aberystwythu a Curtinu dlouhodobě porovnával chemické složení oltářního kamene s geologickými útvary v Británii. Dřívější pokusy vysledovat původ jiných kamenů v Stonehenge byly úspěšné – ikonické sarsenové kameny pocházejí z oblasti blíže k památce, zatímco menší modré kameny byly spojovány s jihozápadním Walesem. Ovšem oltářní kámen zůstával záhadou až do této chvíle. Geologové nyní tvrdí, že nalezli odpovídající složení ve Skotsku, což je další důkaz o propojení vzdálených regionů Britských ostrovů v neolitické éře.
Jak se kámen dostal na místo?
Oltářní kámen Stonehenge
Jedním z hlavních otazníků zůstává, jak mohli dávní lidé masivní, více než šestitunový kámen přemístit na takovou vzdálenost. Teorie o přepravě pomocí ledovců byla většinou odborníků zavržena. Podle archeologů je pravděpodobnější, že kámen byl přepraven po moři. Plavba podél britského pobřeží mohla být součástí cesty, která zahrnovala i transport po řekách a následný přesun po souši.
Tato teorie není bez precedentů – existují důkazy o tom, že neolitičtí lidé byli schopni po moři přepravovat těžké objekty včetně dobytka. Přítomnost oltářního kamene v centru Stonehenge naznačuje, že měl pro dávné stavitele zvláštní význam, a jeho dlouhá cesta mohla být součástí rituálního či symbolického procesu.
Kulturní význam a spojení mezi regiony
Objev původu oltářního kamene ze Stonehenge poskytuje nejen nový pohled na technologické schopnosti lidí té doby, ale také na jejich společenské a kulturní vazby. Archeologové již dlouho předpokládali, že v neolitické éře existovalo propojení mezi různými regiony Britských ostrovů. Nálezy podobností v keramice, nástrojích a památkách napříč Skotskem, Walesem, Anglií a Irskem potvrzují, že mezi oblastmi existovala výměna myšlenek, rituálů a možná i společná náboženská víra.
Podle archeologů, kteří se na výzkumu podíleli, je pravděpodobné, že kámen mohl hrát roli nejen ve Stonehenge, ale i v dalších monumentech po své cestě z dalekého severu. Teorie podtrhuje význam starověkých tras, které umožňovaly kontakt mezi různými komunitami. Důkazy ukazují, že Stonehenge nebylo izolovaným monumentem, ale součástí širší sítě, která sahala až do vzdálených částí Skotska.
Další střípek do skládačky
Odhalení původu oltářního kamene přináší nový pohled na starověké kulturní a obchodní vazby mezi různými regiony Britských ostrovů. Tento objev navíc potvrzuje, že neolitičtí lidé měli vysoce vyvinuté schopnosti v oblasti dopravy a organizace. Stonehenge je nejen symbolickou památkou, ale také dokladem fascinujících technologických dovedností a kulturních propojení starověkých společností. Tajemství Stonehenge tím však nekončí, naopak nové odhalení otevírá další otázky a výzvy pro budoucí výzkum.
Zdroje: nationalgeographic.com, newsweek.com, 21stoleti.cz
