Kanadské tichomořské pobřeží je známé svou geologickou aktivitou a rozmanitým podmořským životem. Nedávná vědecká expedice zaměřená na průzkum podmořské sopky přinesla hned dva zajímavé objevy. Původně se mělo za to, že prastará podmořská sopka již vyhasla, avšak nová pozorování ukázala, že je stále aktivní. Sopka navíc funguje jako jedinečná líheň pro některé druhy mořských živočichů, včetně vzácných rejnoků trnitých.

Unikátní prostředí kanadských podmořských hor

Zdroj: Youtube

Kanadské pacifické pobřeží je oblast bohatá na podmořské hory, teplé vývěry a studené průsaky. Vznikají zde v důsledku aktivit malých tektonických desek poblíž pobřeží. Díky tomu vzniklo prostředí ideální pro výzkum, což vedlo vědce z kanadských institucí k organizaci expedice v rámci projektu Northeast Pacific Deep-Sea Project. Jejím cílem bylo prozkoumat hlubiny oceánu a přispět k lepšímu pochopení podmořských ekosystémů.

Výzkumníci pod vedením Cherisse Du Preezové, hlubinné mořské bioložky z kanadské organizace Fisheries and Oceans Canada, přišli během své mise na několik zásadních poznatků. Mezi nejvýznamnější patří objevení aktivní sopky na mořském dně, která se stala domovem pro tisíce vajíček rejnoků. Díky tomuto objevu mohou nyní odborníci získat cenné poznatky o ekosystémech hlubinných moří.

Aktivní sopka jako podmořská oáza života

I když by samotný objev podmořské sopky nebyl až tak překvapivý, vědci byli přesvědčeni, že tato konkrétní sopka už není aktivní. Nicméně, jak ukázala nová pozorování, sopka stále vypouští teplo a živiny do okolních vod. Úkaz má zásadní význam pro život pod hladinou. Horké kapaliny vyvěrající z vrcholu sopky, který se nachází přibližně kilometr a půl pod mořskou hladinou, vytvářejí oázu pro různé mořské organismy.

Rejnoci trnití a jejich podmořská líheň

Právě zde vědci objevili obrovskou líheň vajíček rejnoka trnitého (Bathyraja spinosissima). Obývá hlubiny od 800 do 2 900 metrů u západního pobřeží Severní a Střední Ameriky a jeho přítomnost v oblasti kanadského pacifického pobřeží byla pro vědce velkým překvapením.

Jedná se totiž o teprve druhou objevenou líheň rejnoků trnitých v historii. První byla zaznamenána v roce 2018 u Galapág, tam se však nalézaly pouhé desítky vajec. Oproti tomu kanadská sopka nabízí rejnočí vajíčka v nepředstavitelných počtech. Cherisse Du Preezová, odhaduje, že se zde může nacházet až milion vajíček. Navíc se vědcům poprvé v historii podařilo natočit samici, jak klade vejce.

Sopka jako bezpečný domov

Aktivní sopka není jen geologickým úkazem. Horká tekutina, která z ní proudí, vytváří specifické prostředí, jež podporuje vývoj rejnoků. Teplá voda pravděpodobně zkracuje dobu zrání vajec, která normálně trvá až čtyři roky. Díky zrychlenému vývoji mají mláďata lepší šance na přežití.

Korálové zahrady na vrcholu sopky poskytují mladým rejnokům útočiště a ochranu před predátory. Jak vysvětluje Du Preezová: „Korály zde fungují jako bezpečné jesle, kde se mladí rejnoci mohou vyvíjet, než se vydají do hlubin oceánu.“ Jde o jedinečný ekosystém, který je důležité chránit.

Zdroje: livescience.com, eng.obozrevatel.com, sciencepost.fr
částečně vytvořeno AI