Gigant Antarktidy
Mount Erebus je nejvyšší aktivní sopkou v Antarktidě, jejíž vrchol dosahuje výšky 3794 metrů. Jedná se o stratovulkán tvořený střídajícími se vrstvami lávových proudů a tefry, což je směs sopečného popela, pemzy a dalšího roztříštěného materiálu. Od ostatních sopek se Erebus liší především trvalým lávovým jezerem, které se jako jedno z mála na Zemi nachází v jeho hlavním kráteru.
Sopku pojmenoval v roce 1841 badatel James Clark Ross, který na ni narazil při plavbě kolem pobřeží Antarktidy. Poprvé byla důkladně prozkoumána v roce 1912 týmem expedice Terra Nova Roberta Falcona Scotta, a to i přes extrémní antarktické podmínky.
Klíčový výzkum
Blízkost Mount Erebus ke stanici McMurdo, největší antarktické osadě, z ní činí důležitou lokalitu pro geologický a environmentální výzkum. V roce 1992 se podařilo dosáhnout významného milníku ve výzkumu sopek, když byl do kráteru Mount Erebus vyslán robotický průzkumník Dante I.
V roce 1992 se na stanici objevilo několik nových přístrojů, které se podílely na výzkumu sopek. Robot byl navržen tak, aby mohl sbírat data přímo z magmatického jezera, měřit teploty a analyzovat vzorky plynů, které jsou klíčové pro pochopení sopečných procesů.
Nedosažitelné bohatství
Mount Erebus je fascinující nejen pro svou aktivitu, ale i proto, že neustále vyvrhuje zlato ve formě jemného prachu, jehož částice mají velikost přibližně 20 mikrometrů. Denně se odhaduje, že sopka uvolní asi 80 gramů zlata, což v přepočtu činí zhruba 145 tisíc korun. Od roku 1972 tak bylo do atmosféry rozptýleno zlato v celkové hodnotě přes 2,5 miliardy korun.
Představa vybuchujícího zlata sice může znít lákavě, sběr zlatého prachu je ale prakticky nerealizovatelný, jelikož se prach rozptyluje na velké vzdálenosti. Vědci na Antarktidě dokázali detekovat stopy zlata v okolním vzduchu až 1000 kilometrů daleko od sopky. I když sopka uvolňuje i další cenné materiály jako měď a síru, jejich těžba by nebyla ekonomicky výhodná.
Zázrak pro vědu
Nepřetržitá aktivita Mount Erebus a její schopnost poskytovat přímá pozorování chování magmatu z ní činí neocenitelné místo pro vědecký výzkum, které nabízí pohled nejen na sopečnou činnost, ale také na širší geologické procesy, které utvářejí naši planetu.
Zdroje: indy100.com, polarjournal.ch, iflscience.com
