První počítač na světě vznikl v době, kdy byl koncept digitálních výpočtů ještě v plenkách. Ponořme se do historie výpočetní techniky a prozkoumejme pozoruhodný příběh SAPO, prvního československého počítače vytvořeného v 50. letech 20. století, který zabíral několik místností a zanechal nesmazatelnou stopu ve světě techniky.
Úsvit výpočetní techniky
Počátky výpočetní techniky sahají daleko do historie a ukazují vynalézavost lidstva. Od abaku v Babylonii až po mechanické kalkulačky používané ve starověkém Řecku a Římě byl vývoj počítacích a výpočetních nástrojů postupný a fascinující. Vynález logaritmů Johnem Napierem v roce 1614 a následný vývoj posuvných pravidel položil další základy výpočetního pokroku.
Zrod československé výpočetní techniky
Počátky výpočetní techniky v Československu jsou úzce spjaty s Výzkumným ústavem matematických strojů, který založili vizionáři, kteří se během druhé světové války a po ní setkali s prvními počítači v USA. Mezi těmito průkopníky vynikl jako významná osobnost rozvoje československé výpočetní techniky profesor Antonín Svoboda.
Pozoruhodný výtvor
První počítač zabral pomalu celou místnost
SAPO, československý počítač, se stal milníkem v technologické historii země. Počítač SAPO, sestavený v roce 1958, byl reléový počítač vybavený magnetickou bubnovou pamětí s kapacitou 1 024 slov ve 32 dvojčíslích. Průkopnický stroj pracoval ve dvojkové soustavě s plovoucí desetinnou čárkou a přijímal binární nebo dekadické děrnočíselné vstupy. SAPO se vyznačoval jedinečnou vlastností – obsahoval tři identické procesory, z nichž každý nezávisle řešil zadané úlohy. Správný výsledek se určoval pomocí hlasovacího systému, kdy k platnému výstupu byla nutná shoda alespoň dvou procesorů.
Ohnivý neúspěch
Pouhé tři roky po svém debutu, v roce 1960, postihla SAPO tragédie, když jej zachvátily plameny. Příčinou požáru bylo jiskření kontaktů relé, které zapálilo olej používaný k mazání relé. I když tato událost znamenala neúspěch, je třeba vzít v úvahu časovou prodlevu mezi vývojem československých počítačů a jejich amerických protějšků.
V porovnání s rychlým rozvojem výpočetní techniky v USA bylo Československo v důsledku různých faktorů pozadu. Omezený přístup ke zdrojům spolu se zpožděným přenosem znalostí znamenal, že země byla v závodě o inovace v oblasti výpočetní techniky o několik let pozadu.
Zdroje: historiepocitacu.cz, efektivniuspory.cz, cs.wikipedia.org
