Záhadný prstenec byl zpočátku mylně považován za jeden z podivných radiokruhů (ORC), což je rodina nebeských objektů s neobvyklou rádiovou emisí objevených v posledních letech. Podrobnější zkoumání však odhalilo, že objekt se od svých protějšků z ORC liší. Vykazoval odlišné charakteristiky, jako je plošší rádiový spektrální index, absence centrální galaxie, která by mohla sloužit jako jeho hostitel, a větší zdánlivá velikost.
Vedoucí práce profesor Miroslav Filipovic z Přírodovědecké fakulty Západní univerzity v Sydney vyjádřil nadšení ze zvláštního nálezu. "Když jsme původně objevili tento téměř dokonale kruhový rádiový objekt, mysleli jsme si, že jde o další ORC," řekl profesor Filipovic. "Ale po našich dalších pozorováních bylo jasné, že je mnohem pravděpodobnější, že jde o něco jiného."
Hypotéza o supernově
Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení, které vědci předložili, je, že J0624-6948 je mezigalaktický pozůstatek po supernově. Hypotéza předpokládá, že prstenec je pozůstatkem hvězdy, která explodovala v okrajové části Velkého Magellanova mračna (LMC), satelitní galaxie Mléčné dráhy. K explozi, známé jako jednodegenerační supernova typu Ia, dochází při srážce a detonaci dvou hvězd ve dvojhvězdném systému.
Vědci však zvažovali i alternativní scénáře. Jednou z možností je, že objekt může být pozůstatkem supervzplanutí blízké hvězdy Mléčné dráhy, ke kterému došlo teprve před několika staletími. Jiná teorie spekuluje, že by mohlo jít o větší, dosud neznámý typ podivného radiokruhu. Vědecká komunita se s těmito záhadami potýká a snaží se odhalit skutečnou povahu kosmické anomálie.
Odkryté stáří kosmické hádanky
Zatímco původ J0624-6948 zůstává zahalen tajemstvím, vědci odhadli jeho stáří na 2200 až 7100 let. Rozmezí naznačuje, že prstenec vydržel věky, přežil a expandoval v řídkém mezigalaktickém prostředí. Objev zpochybňuje tradiční představy o prostředí, ve kterém se zbytky supernov nacházejí.
Úloha pokročilých teleskopů
Antény sítě ASKAP
J0624-6948 byla poprvé objevena pomocí nejmodernějšího radioteleskopu Australian Square Kilometer Array Pathfinder (ASKAP), který spravuje CSIRO. ASKAP je součástí nové generace radioteleskopů, které revolučním způsobem mění naše chápání vesmíru. Špičkové přístroje nabízejí vysokou citlivost, vynikající prostorové vzorkování a široké pokrytí oblasti, což vědcům umožňuje detekovat a studovat nebeské objekty, které byly dříve mimo náš dosah.
Odhalování vesmírných záhad
Vědci pokračují ve zkoumání záhadného obřího kruhu ve vesmíru a J0624-6948 slibuje odhalení nových poznatků. Jeho neobvyklé vlastnosti a nepolapitelný původ jsou výzvou pro naše chápání nebeských jevů a inspirují vědce k hlubšímu pronikání do vesmírných záhad, které nás obklopují.
Zdroje: sciencealert.com, quicktelecast.com, scitechdaily.com
