Uprostřed svátečního období se objevil revoluční vynález, který nepochází z high-tech laboratoře, ale ze skromné domácnosti. Otto Wichterle s pomocí jednoduché dětské hračky, stavebnice Merkur, geniálně sestrojil první stroj na odlévání měkkých nitroočních čoček. Vánoční zázrak představoval skok v péči o zrak, který ovlivnil více než 100 milionů životů na celém světě.
Od silonu k měkkým čočkám
Wichterleho cesta nebyla jednoduchá. Jeho počáteční práce na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kterou narušily politické otřesy, ho přivedla do Baťova výzkumného ústavu. Tam jeho fascinace plasty přinesla ovoce v podobě umělého polyamidového vlákna, známého jako silon. Neúnavná cesta za poznáním ho přivedla zpět na univerzitu, kde oddělení technologie plastů později významně přispělo k přelomovému vynálezu v oblasti péče o oči.
Hledání dokonalého materiálu
Padesátá léta znamenala ve Wichterleho kariéře zlom. Zaměřil se na vývoj zesíťovaných hydrofilních gelů vhodných pro oční implantáty. Po rozsáhlém výzkumu se mu podařilo vytvořit poly-hydroxyethyl-metakrylátový (HEMA) gel, který se vyznačoval výjimečnou absorpcí vody, mechanickými vlastnostmi a průhledností. Průlomový objev položil základ jeho pozdějších inovací v technologii kontaktních čoček.
Politické boje a domácí triumfy
Politické turbulence opět převrátily Wichterleho akademickou kariéru, ale jeho odhodlání zůstalo neotřeseno. Pracoval ze svého domova a přetvořil hydrofilní gel do funkční a estetické podoby. Pomocí stavebnice Merkur sestavil Wichterle prototyp odstředivého odlévacího zařízení. Provizorní přístroj, zdánlivě chaotická sestava trubiček a forem na čočky, důmyslně využíval dynamo z jízdního kola a zvonkový transformátor a v roce 1961 vytvořil první kontaktní čočky s měkkými okraji na světě.
Dědictví přesahující rámec čoček
Wichterleho vliv sahal daleko za hranice jeho inovací kontaktních čoček. V roce 1990 byl zvolen prvním porevolučním prezidentem Československé akademie věd, byl uznávaným členem mezinárodních společností a nositelem mnoha ocenění. Jeho plodná kariéra přinesla téměř dvě stovky patentů v různých oborech, včetně organické chemie a biomedicínských materiálů. Wichterleho hydrogely stále nacházejí uplatnění v různých lékařských přístrojích, což dokazuje trvalý dopad jeho vizionářské práce.
Hydrogely jsou dnes nedílnou součástí nejen oční péče, ale i dalších lékařských aplikací, jako jsou urologické implantáty a léčba hojení ran. Jeho práce v oblasti polymerních systémů má zásadní význam pro pokračující vývoj terapeutických nosičů a podporu růstu tkání, což ukazuje široký rozsah jeho přínosu vědě a medicíně.
Neviditelný dopad
Když se zamyslíme nad neuvěřitelnou cestou Otto Wichterleho, je jasné, že jeho odkaz nespočívá pouze v předmětech, které vytvořil, ale v duchu inovace a houževnatosti, který ztělesňoval. Schopnost proměnit neúspěchy v odrazový můstek a vidět potenciál v každodennosti činí z jeho příběhu trvalou inspiraci. Život Otto Wichterleho nám připomíná, že někdy ty nejzásadnější změny vycházejí z nejjednodušších nápadů.
Zdroje: cs.wikipedia.org, jicinsky.denik.cz, ekonom.cz