Ještě větší záhada je přítomnost monstrózních opevnění, která naznačují, že obyvatelé starobylé vesnice byli ochotni vynaložit velké úsilí, aby se ochránili.
Nejstarší evropská jezerní vesnice
Ochridské jezero, které leží na hranicích Severní Makedonie a Albánie, je již dlouho obdivováno pro svou nedotčenou krásu a jedinečný ekosystém. Pod jeho tyrkysovou hladinou však neúnavně pracuje tým švýcarských a albánských archeologů pod vedením profesora Alberta Hafnera z univerzity v Bernu, aby odhalil tajemství starobylého sídla.
Odkrytí minulosti
Radiokarbonové datování klade počátky vesnice do období 6000 až 5800 let př. n. l., což je o několik set let dříve, než vznikly jiné známé jezerní komunity ve Středomoří a Alpách. Objev odborníky ohromil. "Podle našich znalostí je to nejstarší osada v Evropě," prohlásil Hafner.
Osada, v níž pravděpodobně žilo 200 až 500 obyvatel, byla zázrakem své doby. Domy byly postaveny na kůlech nad hladinou jezera a také v oblastech náchylných k pravidelným záplavám. Nejvíce otázek však vyvolala obranná opatření.
Záhada obranných hrotů
Při nedávných podvodních vykopávkách archeologové odhalili důkazy o tisících prken s hroty zatlučených do dna jezera. "Aby se mohli takto chránit, museli vykácet les," poznamenal Hafner. Rozsah opevnění je ohromující – odhaduje se, že u linského břehu bylo nalezeno 100 000 hrotů.
Nabízí se otázka, proč vesničané potřebovali tak rozsáhlá opevnění? Archeologové na tuto záhadu stále hledají odpověď. Teorií je sice mnoho, ale k žádnému definitivnímu závěru zatím nedospěli.
Archeologie pod vodou
Dávné vody Ochridského jezera představují pro archeologický tým jedinečnou výzvu. Přítomnost hustých rákosových porostů ztěžuje přístup k místům potápění. Přesto badatelé za asistence profesionálních potápěčů pečlivě prosívali dno jezera a objevovali zkamenělé úlomky dřeva a cenné kusy dubu.
Analýza letokruhů stromů nalezených v těchto úlomcích umožnila týmu sestavit plastický obraz každodenního života ve starobylém společenství. Albánský archeolog Adrian Anastasi, který vede albánský výzkumný tým, zdůrazňuje důležitost pečlivého a pomalého výzkumu, aby bylo možné porozumět prehistorické lokalitě, a přitom ji nepoškodit.
Důkazy o pravěkém hospodaření
Vědci se prozatím domnívají, že se vesnice opírala o zemědělství a domestikovaná hospodářská zvířata, což dokládají nálezy různých semen, rostlin a zvířecích kostí. Očekává se však, že úplný průzkum lokality potrvá ještě dvě desetiletí, než bude možné učinit přesvědčivé závěry.
Každá výprava na vykopávky přináší neocenitelné informace a nabízí pohled na architektonické zázraky minulosti a společenské struktury, které existovaly na březích Ochridského jezera před tisíciletími. Profesor Hafner zdůrazňuje význam těchto objevů nejen pro tamní region, ale pro celou jihozápadní Evropu.
Zdroje: hurriyetdailynews.com, wionews.com, ancient-origins.net
