Pokud jste někdy měli štěstí a spatřili na noční obloze rudé skřítky, byli jste svědky jednoho z nejvzácnějších atmosférických jevů. Nadoblačné blesky, známé také jako sprites, jsou elektrické výboje v horních vrstvách atmosféry, které trvají pouhé milisekundy a svým vzhledem připomínají ohňostroj. A právě rudí skřítci jsou centrem zájmu NASA, která kvůli jejich výzkumu shání po celém světě dobrovolníky.

NASA a projekt Spritacular

Zdroj: Youtube

Aby se rozšířilo poznání o tajemných jevech, NASA v roce 2022 zahájila občanský projekt nazvaný Spritacular. Jeho cílem je vytvořit databázi snímků nadoblačných blesků, které mohou vědcům pomoci lépe porozumět záhadným úkazům. "Lidé pořizují nádherné fotografie rudých skřítků, ale ty jsou často sdíleny jen sporadicky na internetu, takže většina vědecké komunity o nich neví," uvedl Dr. Burcu Kosar, vesmírný fyzik z NASA.

Projekt Spritacular je otevřen všem nadšencům a amatérským fotografům. Když se vám podaří zachytit rudé skřítky na fotografii, můžete si vytvořit účet na platformě projektu a nahrát své snímky spolu s informacemi o čase a místě pořízení. Vědci je pak přezkoumají a mohou je využít pro další výzkum. Pokud vaše fotografie povede k významnému objevu, budete uvedeni jako spoluautor v odborných publikacích.

Zabodovali astronauti i Čech

Několik nadšenců už v rámci projektu uspělo, což svědčí o tom, že i jednotlivci mohou významně přispět k vědeckému poznání. Například astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2015 vyfotografovali rudé skřítky z oběžné dráhy. Úkaz se objevil i nad Českou republikou, zachytil ho fotograf Daniel Ščerba, jehož snímek NASA vybrala jako fotografii dne.

Ščerbovi se podařilo rudé skřítky zaznamenat při snímání z Dolního údolí ve Zlatých Horách v Jeseníkách, konkrétně nedaleko vysílače u Ondřejovic. Vzácný záběr se stal 19. snímkem dne NASA zachyceným v Česku, fotografie dne přitom NASA vyhlašuje pravidelně od roku 1995.

Vzácný jev

Pozorování rudých skřítků je náročné, protože trvají jen velmi krátkou dobu a lidské oko je téměř nepostřehne. První vědecké důkazy o jejich existenci byly získány až v roce 1989, kdy vědci z Minnesotské univerzity náhodně zachytili jevy při testování televizní kamery před startem rakety. Od té doby jsou předmětem zájmu vědců, kteří stále hledají odpovědi na otázky týkající se jejich vzniku, tvaru a frekvence výskytu.

Rudí skřítci jsou rozsáhlé elektrické výboje, které se objevují ve výškách mezi 50 a 90 kilometry nad zemským povrchem, tedy vysoko nad bouřkovými mraky. Vznikají nad silnými bouřemi, kde jsou bouřkové buňky propojeny do jedné velké struktury, jež podporuje jejich růst a intenzitu. Jevy se vyskytují ve skupinách a mohou mít různorodé tvary, od sloupců až po rozvětvené struktury, které na okamžik rozjasní noční oblohu oranžovo-červeným nebo modrým zábleskem.

Proč jsou rudí skřítci důležití pro vědu?

Studium rudých skřítků může poskytnout cenné informace o elektrických procesech v horní atmosféře Země. Vědci doufají, že jejich pochopení může vést k lepšímu porozumění vztahů mezi bouřkovou aktivitou a kosmickým prostředím, což může mít dopady na technologie, jako jsou satelity a komunikační systémy.

Zdroje: biobiochile.cl, science.nasa.gov, fzone.cz
částečně vytvořeno AI