Vědecká teze poukazuje na to, že ačkoliv fyzické projevy dospívání jsou zřejmé již s koncem puberty, mentální a kognitivní vývoj pokračuje dlouho poté.
Mozek se vyvíjí ještě v rané dospělosti
Mozek prochází v období dospívání zásadními změnami
Jedním z hlavních nástrojů, který vědcům umožnil podrobně zkoumat vývoj mozku, je magnetická rezonance (MRI). Díky tomuto zařízení vědci zjistili, že mozek prochází v období dospívání zásadními změnami. Nejde jen o hormonální změny, viditelné změny hlasu, růst ochlupení či emocionální turbulence. Mozek je v tomto věku, metaforicky řečeno, jako nekompletní zábavní centrum – některé části jsou již funkční, jiné teprve čekají na plné propojení a integraci.
Jednou z klíčových oblastí, která se vyvíjí až do věku kolem 25 let, je prefrontální kůra. Zmíněná část mozku je zodpovědná za schopnost vyhodnocovat situace, plánovat, rozhodovat se a kontrolovat impulsy. Bez plně vyvinuté prefrontální kůry mladí lidé často reagují impulzivně a nedokáží vždy zvážit dlouhodobé důsledky svých rozhodnutí. To může částečně vysvětlit, proč dospívající jednají riskantně a občas neuváženě.
Vývoj synapsí: Komplexní přestavba mozku
Neurovědci zjistili, že v období dospívání dochází k prudkému nárůstu synapsí, spojů mezi neurony, které přenášejí informace mezi různými částmi mozku. Pproces je důležitý, protože umožňuje efektivnější komunikaci mezi jednotlivými oblastmi. Ale stejně jako u připojování příliš mnoha drátů v elektronickém zařízení může i nadměrný počet spojení způsobit chaos. Proto mozek během dospívání začne zbytečné synapse „prořezávat“ a zefektivňuje ty, které jsou nejvíce používané.
Proces prořezávání začíná v zadní části mozku a postupuje směrem k prefrontální kůře, což vysvětluje, proč rozhodovací schopnosti dospívajících nejsou na úrovni dospělých. Kromě toho dochází k izolaci synapsí myelinem, což zlepšuje rychlost a efektivitu přenosu informací.
Emoční turbulence a hledání potěšení
Zatímco prefrontální kůra je stále ve vývoji, část mozku zvaná nucleus accumbens (jedná se o oblast mozku, která vyhledává potěšení a odměnu), je v dospívání vysoce aktivní. Toto centrum reaguje přehnaně na vjemy související s potěšením a odměnou, což vede k tomu, že teenageři upřednostňují okamžité uspokojení před dlouhodobými výhodami.
Kombinace nedostatečně vyvinuté prefrontální kůry a silně reagujícího centra odměny vysvětluje, proč jsou teenageři často vnímáni jako impulzivní a někdy i nezodpovědní. Zatímco dospělý člověk je schopen analyzovat situaci, zhodnotit rizika a potlačit nebezpečné impulzy, teenager upřednostňuje okamžité uspokojení.
Proč jsou teenageři citově nestabilní?
Dospívání je také spojeno s výraznými hormonálními změnami, které ovlivňují emocionální stabilitu
Dospívání je také spojeno s výraznými hormonálními změnami, které ovlivňují emocionální stabilitu. Hormonální výkyvy v kombinaci s nezralou prefrontální kůrou vedou k tomu, že teenageři jsou emocionálně nevyrovnaní, snadno se rozčílí nebo propadají depresím. Jejich reakce jsou často přehnané, což způsobuje konflikty s okolím i vnitřní napětí.
Evoluční výhody riskování
Zatímco chování teenagerů může někdy působit nezodpovědně, z evolučního hlediska má své opodstatnění. Riskování je důležitou součástí procesu, kdy mladý člověk opouští domov a začíná si vytvářet vlastní život. Přestože moderní společnost nevyžaduje fyzické riskování, potřeba objevování a získávání zkušeností zůstává.
Rizikové chování v období dospívání má však i svou temnou stránku. Vzhledem k tomu, že mozek dospívajících je stále ve fázi vývoje, jsou náchylnější k rozvoji závislostí na alkoholu, nikotinu nebo drogách. Plastická schopnost mozku, tedy jeho schopnost přizpůsobit se novým podnětům, je v této fázi velmi silná, což znamená, že návyky, které si dospívající vytvoří, mohou zůstat hluboce zakořeněny po celý život.
Zdroje: universityofcalifornia.edu, 21stoleti.cz, science.howstuffworks.com
