Více než padesát let po historickém přistání Apolla 11 na Měsíci přicházejí vědci s objevem, který může zásadně ovlivnit budoucnost lidského osídlení vesmíru. Nedaleko místa, kde se Neil Armstrong a Buzz Aldrin poprvé prošli po měsíčním povrchu, byly odhaleny důkazy o rozsáhlém jeskynním systému. Fascinující nález otevírá nové možnosti pro budoucí lunární základny, takže myšlenka na trvalé osídlení Měsíce lidmi začíná pomalu získávat reálné obrysy.

Světlíky do podzemí

Zdroj: Youtube

V roce 2010 sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter pořídila radarové snímky, které zachytily obrovské jámy na povrchu Měsíce. Nacházejí se v oblasti známé jako Mare Tranquillitatis neboli Moře klidu a mezi vědci vyvolaly mnoho otázek. Nedávné analýzy konečně potvrdily, že se jedná o "světlíky" otevírající cestu do rozsáhlých jeskyní a tunelů pod měsíčním povrchem.

Podle japonských vědců vznikla obří dutina vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardami let. Podobné tunely existují i na Zemi, a to v sopečných oblastech na Islandu, Havaji, Sicílii či na souostroví Galapágy. Objevený tunel má v průměru přibližně 100 metrů.

Přirozený úkryt pro budoucí kolonisty

Podzemní jeskyně na Měsíci představují obrovský potenciál pro budoucí lidské osídlení. Nabízejí totiž přirozenou ochranu před kosmickým zářením, extrémními teplotními výkyvy a mikrometeority, které snadno pronikají řídkou měsíční atmosférou. Stabilní teplotní podmínky v jeskyních by navíc usnadnily pobyt a práci astronautů, což je klíčové pro dlouhodobé mise.

Detailní pohled na nejhlubší měsíční jámy

Jeden z nejzajímavějších objevů je jáma v Mare Tranquillitatis, která sahá do hloubky 130 až 170 metrů. Díky počítačovým simulacím a pečlivé analýze radarových dat vědci zjistili, že vede do jeskynního systému dlouhého alespoň několik desítek metrů. Podzemní prostor by mohl být dostatečně velký pro vybudování lunární základny a poskytuje rovný povrch vhodný pro stavbu bez nutnosti rozsáhlých terénních úprav. Z počítačového modelu vyplývá, že lávové tunely by pravděpodobně mohly být široké i více než 5 kilometrů a stále by byly stabilní.

Přestože Mare Tranquillitatis nabízí mnoho výhod, není zcela ideálním místem pro trvalé osídlení. Chybí zde totiž zásoby ledu, který je nezbytný pro získávání vody, výrobu kyslíku a dokonce i pro výrobu raketového paliva. Vědci proto zaměřují svou pozornost na měsíční póly, kde stínované krátery mohou skrývat významné množství ledu. Objev podobných jeskynních systémů na pólech by byl skutečným průlomem v plánování lunárních misí.

Spojení úkrytu a zdroje vody

Pokud by byly na měsíčních pólech nalezeny jeskyně podobné těm v Mare Tranquillitatis, znamenalo by to ideální kombinaci přirozeného úkrytu a dostupnosti vody. To by výrazně snížilo náklady a logistické nároky na dlouhodobé mise a umožnilo trvalé lidské osídlení Měsíce s využitím místních zdrojů.

Přístup do hlubokých podzemních prostor ale představuje značnou technologickou výzvu. Strmé stěny o výšce přes 100 metrů vyžadují vývoj nových metod pro bezpečný sestup a výstup astronautů. Nižší gravitace Měsíce však může usnadnit konstrukci speciálních výtahových systémů nebo jiných inovativních řešení, která by umožnila snadný pohyb mezi povrchem a podzemím. S pokračujícím výzkumem a rychlým technologickým pokrokem se tak přibližujeme k realizaci snu o trvalém osídlení Měsíce.

Zdroje: theguardian.com, bbc.com, news.sky.com
částečně vytvořeno AI