Model Jawa 250 Pérák, který se zrodil po druhé světové válce, se stal majákem naděje a inovace. Jeho cesta začala v roce 1946, kdy vystřídal předválečné modely Jawa 250 Special a Duplex Blok. Tyto starší modely byly pouhým můstkem využívajícím zbylé předválečné komponenty, což svědčí o vynalézavosti zaměstnanců Jawy, kteří tyto díly během války tajně uchovávali.
Pařížský autosalon 1946
Když v říjnu 1946 na 33. pařížském autosalonu slavnostně vystoupil model Jawa 250, motocyklový svět se zaradoval. Získal zlatou medaili ve své kategorii a byl nejen technickým zázrakem, ale také senzací pro veřejnost, protože svým futuristickým designem předčil světovou konkurenci.
Technický zázrak
Jawa 250 se odlišovala svým revolučním designem – harmonickým spojením formy a funkce. Jeho kompaktní uspořádání s integrovanými oblými tvary bylo v designu motocyklů první. Ocelový rám, elegantní integrace přední vidlice a důmyslné ukrytí kabelů a klaksonu byly nejen estetickým, ale také funkčním zázrakem. Srdcem Péráka byl motor o objemu 248,8 cm3 spojený se čtyřstupňovou převodovkou s automatickým vypínáním spojky při řazení, což byla v té době novinka.
Jawa 250 nebyla jen o vzhledu; byla středem inovací. Pyšnila se prvky, jako je teleskopická přední vidlice a jedinečné zavěšení zadního kola s teleskopickými kluzáky. Jeho vynalézavost byla tak hluboká, že vedla k několika patentům.
Legenda, která se skrývá za názvem Pérák
Navzdory všeobecnému přesvědčení nebyla přezdívka "Pérák" odvozena od jeho pružinových vlastností. Místo toho byla inspirována fiktivní postavou z československého protinacistického odboje, která byla známá svou hbitostí, podobně jako hbitý systém odpružení motocyklu. Název také jemně naráží na tajný vývoj motocyklu během nacistické okupace.
Cesta motocyklu Jawa 250 je příběhem vzdoru. Během okupace zaměstnanci Jawy riskovali vše, aby ukryli součástky a pokračovali ve vývoji, což byla tichá vzpoura proti příkazům Třetí říše. Jejich úsilí nebylo marné, protože "vývojový odboj" úspěšně utajili před německými inspekcemi.
Během války Jawa pečlivě vyrobila a testovala přibližně třicet různých prototypů o objemu od 100 do 350 cm3. Prototypy byly maskovány německými vojenskými barvami a dokonce používaly "vypůjčené" registrační značky SS pro hladký průjezd během inspekcí.
Z Pankráce do Kvasin
V průběhu vývoje se prototypy Péráka přesunuly z pankráckého závodu Jawa do Kvasin. Právě v zahradách kvasinského zámku se konaly rozhodující hodnoticí schůzky, kterých se účastnili nezávislí porotci, například prodejci motocyklů.
Když se blížil konec války, byly dva poslední prototypy převezeny do úschovy k Antonínu Vitvarovi do Nové Paky. Odvážným krokem byly prototypy rozebrány, zabaleny do krabic a ukryty – jeden ve sklepě a druhý ve stodole, kde čekaly na úsvit osvobození.
Dědictví Jawy 250
V letech 1946 až 1954 bylo vyrobeno více než 160 000 vozů Jawa 250. Většina z nich byla vyvezena do celého světa, a to i do zemí se zavedeným motocyklovým průmyslem. Ukázalo se, že největším trhem byl Sovětský svaz, což upevnilo celosvětovou stopu značky Jawa.
Odkaz modelu Jawa 250 neskončil jeho výrobou. Design a technické vymoženosti byly upraveny do modelu Jawa 350 vyráběného v letech 1948 až 1958, čímž Jawa dále upevnila své místo v historii motocyklů.