Při nedávných vykopávkách byla objevena nejen její velkolepá pohřební komora, ale také spousta úžasných pokladů, které vrhají světlo na život a dobu této starověké královny. Mezi poklady je i nečekaný nález dobře zachovalých nádob na víno, který vzbudil zájem historiků i archeologů a nabízí fascinující pohled do minulosti.
Pozoruhodný objev
Na vykopávkách hrobky královny Meret-Neith se podílelo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a starožitností, Německý archeologický ústav v Káhiře, Vídeňská univerzita, Vídeňská technická univerzita v Rakousku a Univerzita v Lundu ve Švédsku.
Hrobky faraonů poblíž Abydosu
Cílem archeologického podniku bylo odhalit tajemství významné osobnosti z období první dynastie starověkého Egypta, datované přibližně do roku 3000 před naším letopočtem.
O významu královny Meret-Neith svědčí hrobový komplex, v němž se nachází nejen její pohřební komora, ale také hrobky 41 dvořanů a služebníků. Historiky však nezaujal počet hrobek, ale spíše jejich překvapivý obsah.
Záliba v extravaganci
Některé nádoby obsahovaly víno
Ačkoli detaily Meret-Neithina života zůstávají zahaleny tajemstvím, její záliba v bohatství a extravaganci je zřejmá. Archeologický tým objevil v hrobce stovky dobře zachovalých nádob na víno, z nichž některé byly stále zapečetěny a obsahovaly zbytky 5000 let starého vína. Starobylé artefakty vypovídají nejen o jejím bohatství, ale také o její zálibě v požitkářství.
Odhalení historie
Meret-Neith vládla v době, kdy Egypt teprve nabýval na významu. Záznamů a historických dokladů z její doby je proto málo. Jednou z přetrvávajících diskusí mezi učenci bylo, zda usedla na trůn jako plnoprávná panovnice Egypta, nebo pouze zastávala funkci královny regentky kvůli svému sňatku s mužským králem.
Nyní se všeobecně uznává, že Meret-Neith mohla být nejen královnou regentkou, ale potenciálně první zaznamenanou královnou regnantkou na světě – ženskou panovnicí, která měla hodnost a titul rovnocenný královské hodnosti.
Průkopnická panovnice
V roce 2015 francouzský egyptolog Jean-Pierre Pätznick odvážně prohlásil Meret-Neith za první ženskou faraonku starověkého Egypta. Vyzdvihl její mnohostranné role princezny, královny, královské matky a regentky, čímž podtrhl její mimořádný osud. Podle Pätznicka se na určitou dobu stala rovnocennou mužským faraonům Egypta, ne-li větší.
Hrobka faraonky Meret-Neith je archeologickým pokladem, který nadále odhaluje tajemství raných dějin starověkého Egypta. Extravagantní hrobový komplex spolu s pozoruhodným nálezem 5000 let starého vína nabízí poutavé okno do doby, kdy Egypt teprve hledal své místo ve světě.
Zdroje: news.artnet.com, wionews.com, nationalpost.com
Sledujte nás v Google Zprávách