Vědci vydali varování před tikající časovanou bombou, která číhá na dně moře a kterou tvoří nevybuchlé granáty, bomby, rakety a chemické látky zanechané po první a druhé světové válce.

Zdroj: Youtube

Století zanedbávání

Více než sto let tyto zbraně hnijí v hlubinách Baltského moře a pomalu uvolňují do vody toxické chemikálie, jako je TNT, yperit, fosgen a arzen. Zatímco svět učinil významný pokrok v řešení otázek životního prostředí, tento problém zůstal z velké části ignorován.

Uvolňování chemických látek z podmořské munice se neomezuje pouze na dno oceánů, ale rozšiřuje svůj dosah a narušuje mořské ekosystémy. Chemikálie mění kyselost a teplotu mořské vody, čímž destabilizují citlivé podmořské biotopy. Zmíněné látky jsou spojovány s výskytem rakoviny u různých živočišných druhů a alarmující stopy munice byly dokonce zjištěny v rybí tkáni. Konzumace ryb ulovených v blízkosti skládek by mohla vést k nebezpečnému hromadění karcinogenních látek u lidí.

Výzva k informovanosti veřejnosti

Terrance Long, zakladatel organizace International Dialogues on Underwater Munitions, zdůrazňuje naléhavou potřebu informovanosti veřejnosti, která by přiměla vlády k akci. Uvádí: "Z podmořské munice unikají toxiny, které poškozují mořské ekosystémy a ohrožují náš mořský život. Ať už jste přesvědčenými zastánci změny klimatu, nebo ne, tento problém se týká nás všech."

Long upozorňuje na ničivé účinky chemikálií: TNT může spálit a vybělit korály, zatímco yperit se rozkládá na anorganický arzen, který zabíjí mořské živočichy. Toxiny také narušují fotosyntézu planktonu a rychlost líhnutí vajíček korýšů.

Politické překážky

Navzdory desítkám let vědeckých důkazů, které obavy potvrzují, politici jednají pomalu, a to především kvůli složité otázce vymezení právní odpovědnosti za tyto zapomenuté zbraně. Zatímco veřejnost si je dobře vědoma nebezpečí plastového znečištění oceánů, nebezpečí odhozené munice zůstává relativně neznámé.

Průmyslové činnosti a vedlejší škody

Průmyslové činnosti, jako je bagrování, větrné elektrárny na moři a rybolov vlečnými sítěmi při dně, představují další riziko narušení munice. Roste také obava, že by zbraně mohli získat zločinci, což by problém ještě zvětšilo.

Pozitivní impuls a technologická řešení

V posledním desetiletí naštěstí roste dynamika řešení této hrozící krize. Inženýři, vědci, politici a finančníci nyní spolupracují na hledání bezpečných způsobů likvidace zbraní. Pokroky v námořní technologii, včetně využití umělé inteligence, usnadnily odhalování a mapování podmořské munice.

Některá munice je před odstraněním z mořského dna zneškodněna pomocí vodních trysek, zatímco jiná je vyzvednuta k odpálení nebo spálení na pevnině. Je nezbytné přistupovat ke konvenčním i chemickým zbraním se stejnou prioritou, protože některé z nich představují riziko výbuchu kvůli nestabilnímu stavu chemických látek, které obsahují.

Globální výzva vyžadující globální řešení

K řešení krize se musí spojit celosvětové společenství. Přestože jsou případná opatření EU vítána, odborníci zdůrazňují potřebu koordinované globální reakce na problém, který se týká mnoha částí planety. Terrance Long navrhuje: "Ministři pro Baltské moře by měli vážně zvážit výzvu OSN ke svolání mezinárodní konference o podvodní munici."

Skrytá hrozba v Baltském moři je časovanou bombou, která vyžaduje okamžitou pozornost. Neřešení problému by mohlo vést ke katastrofálním důsledkům pro mořský život, ekosystémy a lidské zdraví. Je načase, aby se svět sjednotil a přijal rozhodná opatření ke zneškodnění této tikající časované bomby na dně moře. Jak trefně říká Terrance Long: "Baltské moře je součástí toho, čemu říkám srdce a plíce planety. Protože Země je jedno tělo, pokud je naše srdce a plíce nemocné, týká se to nás všech."

Zdroje: technika.magazinplus.cz, euronews.com, the-european-times.com