S využitím principu připomínajícího funkci gramofonu se českým vědcům podařilo pozorovat nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu. Tento úspěch boří dosavadní omezení přímých zobrazovacích metod, které nebyly schopny rozlišit subatomární struktury. Inovativní přístup vědců potvrdil teorii navrženou před více než třiceti lety, která však dosud nebyla přímo pozorována.
Od teorie ke skutečnosti
Vědecký milník je výsledkem společného úsilí, na němž se podíleli odborníci z různých českých institucí včetně CATRINu Univerzity Palackého v Olomouci, Fyzikálního ústavu AV ČR a dalších. Zvýšením rozlišení rastrovací mikroskopie vědci překročili atomární úroveň a pronikli do oblasti subatomárních jevů.
Tým se zaměřil na takzvané "sigma-díry", oblasti asymetrické elektronové hustoty na atomech halogenů. Koncept, který byl dříve pouze teoretickou předpovědí, byl nyní definitivně potvrzen. Vizualizace sigma-děr nejen potvrzuje jejich existenci, ale také vrhá světlo na základní povahu halogenové vazby, která je klíčovým aspektem v různých vědních oborech.
Průlom v mikroskopii
Metoda spočívá v použití silové mikroskopie Kelvinovou sondou, která byla výrazně vylepšena funkcionalizací hrotu sondy atomem xenonu. Inovace umožnila vědcům zviditelnit sigma-díru na bromované molekule, čímž potvrdili dlouholeté teoretické předpovědi.
Schopnost zobrazit rozložení elektronové hustoty na subatomární úrovni má rozsáhlé důsledky. Dláždí cestu k hlubšímu pochopení reaktivity a struktury molekul, což má dopad na obory, jako je chemie, fyzika, biologie, a dokonce i materiálová věda.
Za hranicí atomu
Úspěch českých vědců není jen důkazem lidské vynalézavosti a vědecké spolupráce, ale znamená také začátek nové éry atomového výzkumu. S tím, jak se vydáváme dále do atomové a subatomární oblasti, se zdá, že potenciál nových objevů a aplikací je neomezený a slibuje vzrušující pokrok v různých oblastech vědy a techniky.
Zdroje: irozhlas.cz, zpravy.aktualne.cz, vedazive.cz