Jev, představovaný obrovskými vodními víry, je schopný pohltit vše, co se dostane do jeho blízkosti.
Přírodní mechanismus podobný černým dírám
Černé díry ve vesmíru jsou oblasti s tak silnou gravitační silou, že dokážou pohltit světlo, hmotu i čas. Ačkoli v oceánech nenajdeme takové černé díry, vědci si povšimli podobnosti mezi vesmírnými a oceánskými jevy. Víry, o nichž se bavíme, jsou silné točivé proudy vody, které se mohou rozprostírat na desítky až stovky kilometrů a jsou schopny polapit předměty i živé organismy, které se jim dostanou do cesty. Podle vědeckých studií dosahují některé z těchto vírů průměru až 150 kilometrů.
Obrovské víry nejsou pouze destruktivní. Hrají také důležitou roli v oceánském ekosystému a klimatických procesech. Zadržují a transportují různé materiály, včetně plastového odpadu, ropy, planktonu, a dokonce i tepla a rozpuštěného oxidu uhličitého. Právě schopnost vírů zadržovat uhlík vyvolává spekulace, že by mohly být klíčové v boji proti klimatickým změnám.
Agulhasovy prstence a Mexický záliv
Jedním z nejznámějších objevů týkajících se oceánských vírů je studie, kterou vedli vědci George Haller a Francisco Beron-Vera. Nedaleko jižního cípu Afriky objevili skupinu sedmi velkých vírů, které pojmenovali Agulhasovy prstence. Tyto víry mají pozoruhodnou schopnost udržet stejný objem vody po celý rok, aniž by došlo k úniku, což je činí obdobou černých děr.
Na základě jejich objevů byla vytvořena nová matematická metoda, kterou následně použila profesorka Josefina Olascoaga z univerzity v Miami. Vedla k objevu dalšího víru v Mexickém zálivu. Vědci se nyní zabývají otázkou, jaký by mohl být vliv víru na přenos kontaminace, například ropných skvrn, což má obrovský význam pro budoucí ekologický výzkum.
Vliv oceánských vírů na klimatické změny
Jednou z nejzajímavějších teorií, kterou vědci v souvislosti s vodními víry studují, je jejich potenciální schopnost ovlivnit klimatické změny. Oceánské víry mají jedinečnou vlastnost přenášet teplo, uhlík a energii přes rozsáhlé části oceánu. Například víry v Jižním oceánu mohou hrát klíčovou roli při absorpci tepla a oxidu uhličitého, což by mohlo pomoci regulovat globální oteplování.
Podle výzkumů zveřejněných v časopise Science Advances by velké víry mohly mít dokonce vliv na hladinu moří tím, že by zpomalovaly, nebo naopak urychlovaly tání ledovců. Vše závisí na tom, zda víry přenášejí teplou vodu směrem k ledovcům, nebo naopak od nich. Mechanismus je však složitý a stále vyžaduje další výzkum.
Co čeká vědce v budoucnosti?
I když jsme se o fascinujících oceánských fenoménech dozvěděli mnoho nového, stále zůstává řada otázek nezodpovězených. Vědci se zaměřují na podrobnější studium toho, jak přesně víry ovlivňují oceánské ekosystémy, jak mohou přenášet znečištění a zda jsou schopné skutečně zmírnit dopady klimatických změn.
Zdroje: greenmatters.com, news.cgtn.com, phys.org
