Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) pochází z Kavkazu, kde je původní součástí tamních ekosystémů. Do Evropy byl však zavlečen již v 19. století, kdy se jeho okrasný vzhled těšil oblibě v zámeckých parcích. Například v roce 1862 jej údajně nechal vysadit kníže Metternich na svém panství Kynžvart. Postupně však rostlina zplaněla a začala se šířit mimo původně zamýšlené lokality.
V současnosti se impozantní bylina, která může dorůstat až pětimetrové výšky, vyskytuje na území více než 20 evropských zemí. Její invazní charakter a nebezpečné účinky na zdraví lidí ji řadí mezi jedny z nejnebezpečnějších rostlin na území Evropy.
Nejčastěji jej najdeme na vlhkých loukách, podél vodních toků, v okolí silnic, železnic nebo rumišť. Zvláště nebezpečná je jeho schopnost vytlačovat původní vegetaci, čímž výrazně narušuje ekosystémy, v nichž se usídlí.
Proč je bolševník nebezpečný
Hlavním problémem bolševníku není jen jeho invazní potenciál, ale především jeho toxicita. Šťáva rostliny obsahuje látky zvané furanokumariny, které při kontaktu s lidskou pokožkou a následném vystavení ultrafialovému záření způsobují vážné zdravotní problémy. Při dotyku s bolševníkem se může kůže stát hypersenzitivní na sluneční světlo, což vede k těžkým popáleninám, bolestivým puchýřům a dlouhodobým jizvám. Tento proces je zprostředkován chemickými reakcemi, které poškozují DNA v kožních buňkách.
Bolševník velkolepý má také schopnost způsobit závažné alergické reakce. Inhalace prachu z pokosených rostlin nebo přímý kontakt s listy a stonky může vyvolat astmatické záchvaty, poleptání sliznic a v extrémních případech i dočasnou nebo trvalou slepotu, pokud se šťáva dostane do očí. Nebezpečí představuje i pro dýchací cesty, kdy může při vdechnutí dojít k poleptání sliznic dýchacího traktu.
Likvidace bolševníku
Bolševník je nutné zlikvidovat profesionálně
Kvůli své toxicitě a schopnosti ničit původní ekosystémy se bolševník stal terčem různých snah o jeho kontrolu a likvidaci. Mechanické odstraňování rostlin, často za použití ochranného oděvu, rukavic a dalších ochranných prostředků, je jednou z běžných metod. Další možností je chemické ošetření herbicidy, které se aplikuje s cílem zastavit jeho další šíření. Nicméně ani jedna z metod není snadná, protože bolševník má silný kořenový systém a jeho semena mohou klíčit i po několika letech.
Je důležité, aby se lidé nesnažili bolševník likvidovat svépomocí. Neodborná manipulace s rostlinou může způsobit vážné zdravotní komplikace. Proto by mělo být jeho odstranění svěřeno odborníkům, kteří vědí, jakým způsobem s rostlinou bezpečně zacházet.
První pomoc při kontaktu s bolševníkem
Pokud dojde k nechtěnému kontaktu s bolševníkem, je důležité jednat rychle. Prvním krokem je důkladné omytí postiženého místa pod studenou tekoucí vodou po dobu alespoň 15 minut. Tím se odstraní toxické látky z povrchu kůže. Po omytí je důležité postižené místo zakrýt, aby nedošlo k vystavení slunečnímu záření, které by mohlo zhoršit reakci.
Při vážnějších příznacích, jako jsou rozsáhlé popáleniny, bolest hlavy, nevolnost, potíže s dýcháním nebo zrakem, je nezbytné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také dětem, které jsou na toxické účinky bolševníku obzvláště citlivé.
Zdroje: nypost.com, iheart.com, dailymail.co.uk
