Opatření omezující používání bisfenolu A (BPA) v potravinových obalech vychází z doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a má za cíl ochránit zdraví spotřebitelů před negativními účinky BPA na imunitní systém.
Co je bisfenol A a proč je problémový?
Bisfenol A, zkráceně BPA, je organická chemická sloučenina běžně používaná v potravinářských obalech, zejména v povlaku kovových plechovek a plastových lahví. Dlouhodobé studie však naznačují, že BPA může mít negativní účinky na lidské zdraví, především na hormonální rovnováhu. BPA má totiž schopnost napodobovat hormon estrogen, což může vést k narušení vývoje mozku a reprodukčních orgánů, a podle některých studií i k vyššímu riziku vzniku onemocnění, jako je rakovina, cukrovka či obezita.
Zvláště znepokojivé jsou výsledky analýz EFSA, které odhalily, že dlouhodobá konzumace potravin a nápojů balených v obalech obsahujících BPA může zvyšovat podíl T-helper buněk ve slezině. Tyto bílé krvinky hrají důležitou roli v imunitním systému, ale jejich zvýšení může způsobit alergické a autoimunitní reakce. Právě tyto výsledky vedly k přijetí přísnějších opatření ze strany EU.
Jaký bude dopad na trh s potravinami?
Podle nového nařízení by měly do konce roku 2024 z regálů zmizet obaly a konzervy obsahující BPA. Spotřebitelé se tak mohou těšit na bezpečnější alternativy, které jsou již dnes dostupné. Kromě toho EU výrobcům poskytuje přechodné období v délce 18 až 36 měsíců, během kterého budou mít čas vyvinout nové, zdraví neškodné obalové technologie.
Nicméně změna se dotkne hlavně vnitřních povrchů plechovek a kovových obalů, které dopadly v testech nejhůře. Obsahovaly často vysoké množství BPA, což je důvodem, proč jsou nyní prioritně v hledáčku nových regulací.
Mohou konzervy a plechovky zcela zmizet?
Dnešní plechovky škodlivé BPA neobsahují
Obavy, že konzervy a nápoje v plechovkách zmizí z obchodů, nejsou zcela na místě. Výrobci potravin a nápojů již dnes používají materiály, které BPA neobsahují. Mezi bezpečné alternativy patří například polyethylen (HDPE, LDPE) a polypropylen (PP), které se běžně používají při výrobě potravinových obalů. Spotřebitelé si tak mohou být jisti, že po vypršení přechodného období budou na trhu k dispozici vhodné alternativy, které neohrozí jejich zdraví.
Nové bezpečnostní limity
Jednou z největších změn, kterou Evropská komise přinesla, je výrazné snížení limitu pro denní příjem BPA. Dříve bylo povoleno 4 mikrogramy na kilogram tělesné hmotnosti, nyní je však tento limit snížen na 0,2 nanogramu, což představuje obrovský rozdíl. Dramatický pokles odráží stále větší obavy z dlouhodobého vystavení BPA a jeho vlivu na lidské zdraví.
Výhled do budoucna
Zákaz BPA v potravinových obalech je krokem směrem k bezpečnějšímu prostředí pro evropské spotřebitele. Přestože změny budou zaváděny postupně, český trh se nevyhne přechodu na nové technologie a materiály. To může ovlivnit jak výrobce, tak spotřebitele, kteří se mohou setkat s dočasnými změnami v nabídce produktů. Avšak díky inovacím a moderním obalovým materiálům je pravděpodobné, že konečná změna bude ve prospěch zdraví a bezpečnosti.
Zdroje: prosieben.de, foodwatch.org, odpady-online.cz,
Sledujte nás v Google Zprávách