Inovativní platforma představuje první verzi projektu Středověké osídlení – jádro evropských velkoměst, zaměřeného na interaktivní zobrazení historické podoby měst, a to na příkladu středověké Prahy.
Spolupráce historiků a kartografů
Aplikace vznikla díky spolupráci historických geografů a medievistů v rámci programu Strategie AV 21: Anatomie evropské společnosti. V rámci projektu se podařilo vytvořit interaktivní mapu, která vychází z plánu Prahy od historika Václava Vladivoje Tomka z roku 1892. Plán rekonstruoval podobu pražských měst z doby před husitskými válkami a je považován za jedinečný zdroj pro poznání středověké topografie města.
Historické mapové podklady
Projekt stojí na několika významných historických mapách, které poskytují různorodé pohledy na vývoj městské krajiny Prahy. Mezi klíčové mapové podklady patří:
- Hergetův plán Prahy (1790/1791)
- Jüttnerův plán Prahy (1815)
- Císařský otisk stabilního katastru (1842)
- Mapa po asanaci Josefova (1910)
- Současná mapa Prahy
Každá z map dokumentuje proměny městské struktury, včetně zániku a vzniku budov, ulic a dalších objektů. Tyto zdroje umožňují uživatelům sledovat, jak se vyvíjela krajina města od středověku až po moderní dobu.
Zrod Tomkovy mapy
Tomek, který se věnoval dějepisným pracím o Praze, si během svého výzkumu uvědomil, že topografická data z písemných pramenů jsou často neúplná. Snažil se tak vytvořit kartografickou rekonstrukci, která by mu pomohla lépe pochopit strukturu středověké Prahy. Ačkoli měl plány mapu vydat, finanční prostředky na její tisk tehdy nesehnal.
Nakonec však jeho dílo bylo oceněno a vystaveno na jubilejní výstavě v roce 1891. Dnes je Tomkova mapa dostupná digitálně a zájemci ji mohou zhlédnout i prostřednictvím stránek Charte Antique.
Unikátní virtuální zážitek
Digitální podoba Tomkovy mapy dnes poskytuje fascinující pohled na proměny Prahy během středověku. Virtuální prostředí umožňuje uživatelům přepínat mezi různými historickými mapami a objevovat zajímavé objekty, jako jsou středověké kostely, řemeslné dílny, lázně nebo regulační zásahy na březích Vltavy.
Kromě toho aplikace nabízí kategorizaci objektů podle jejich funkce – například obytné, hospodářské nebo církevní stavby. Výzkumníci plánují do aplikace přidat podrobnější data, jako je uliční síť a budovy, spolu s dalším odborným obsahem, který by ještě více obohatil historický kontext.
Budoucnost mapové aplikace
V následujících fázích projektu se tým zaměřuje na rozšíření aplikace o další vrstvu informací. Plánují zahrnout podrobnosti o zaniklých románských a gotických kostelech, přírodním prostředí Prahy nebo třeba studnách a lázních při Vltavě. V rámci rozšíření by se výzkumníci rádi zaměřili na přesné zobrazení městských objektů v souladu s historickými prameny.
Zdroje: idnes.cz, propamatky.info, hiu.cas.cz