Objev otevírá nové perspektivy pro pochopení procesů, které ovlivňují tání antarktických ledovců, a jejich dopadu na zvyšování hladiny moří.
Klíč k pochopení klimatických změn?
Dotsonův šelfový ledovec je sedminásobně větší než New York
Dotsonův šelfový ledovec o rozloze sedminásobku New Yorku je součástí Západoantarktického ledového příkrovu, jedné z nejdůležitějších ledových oblastí na Zemi. Pokud by příkrov zkolaboval, hladina moří by se mohla zvýšit o 3,4 metru, což by mělo devastující následky na pobřežní oblasti po celém světě. Vědci se dlouhodobě snaží pochopit mechanismy, které vedou k tání ledovců, zejména v místech, kde teplá oceánská voda proniká pod led a způsobuje erozi jeho základny.
Zrcadlo podmořských procesů
V rámci průzkumu bylo použito dálkově ovládané vozidlo (ROV), které se ponořilo 17 kilometrů pod ledový šelf a urazilo více než 1 000 km podél jeho spodní strany. Kromě toho, že vědci očekávali rychlejší tání v místech, kde podmořské proudy erodují ledovec, byli překvapeni neobvyklými tvary v ledu. Pod hladkou spodní stranou ledovce byly objeveny jakési útvary ve tvaru slz, vystupující z vrcholů a údolí v ledu, jejichž délka dosahovala až 400 metrů.
Podivné útvary jsou výsledkem nerovnoměrného tání způsobeného pohybem vody pod ledovcem. Vědci předpokládají, že za jejich vznik je zodpovědná tzv. Coriolisova síla, která vzniká v důsledku rotace Země. Tato síla způsobuje, že proudění vody pod ledem se spirálovitě stáčí a vytváří asymetrické struktury připomínající mušle.
Co nám může Antarktida říci o budoucnosti?
Jedním z klíčových objevů expedice bylo, že tání ledovce není rovnoměrné, ale silně závislé na podmořských proudech a struktuře spodní strany ledovce. Aktuální výzkum přináší zásadní nové informace o tom, jak oceánská voda a rotace Země ovlivňují procesy tání v Antarktidě, což má přímé dopady na budoucí změny hladiny moří.
Návrat k průzkumu neprobádaných hlubin
Navzdory fascinujícím objevům však zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Při návratu vědeckého týmu v roce 2024 se pokus o další průzkum setkal s neúspěchem, když dálkově ovládaná ponorka ztratila kontakt a zmizela pod ledovým šelfem. Výzkumníci však nehodlají vzdát další expedice a plánují vyslat novou ponorku, která by měla pokračovat v odhalování tajemství pod antarktickým ledem.
Antarktida představuje klíčový prvek globálního klimatického systému. Led zde působí jako stabilizátor teploty a jakékoli změny v jeho objemu mohou mít dalekosáhlé důsledky. Rozumět procesům tání ledovců je tedy nezbytné pro předpovídání budoucího vývoje klimatických změn a jejich dopadů na zvyšování hladiny moří. Výsledky studie představují jen jeden z kroků na cestě k hlubšímu pochopení komplexních procesů, které formují naši planetu.
Zdroje: interestingengineering.com, livescience.com, iflscience.com
