Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost nová úprava zákoníku práce, která mimo jiné přináší koncept tzv. samorozvrhování, které umožní zaměstnancům větší svobodu při určování pracovních směn, ovšem pouze za předpokladu, že dojde k dohodě se zaměstnavatelem. Nový způsob může lidem pomoci efektivněji skloubit pracovní povinnosti s osobním životem, a poskytuje zaměstnancům větší kontrolu nad tím, kdy budou své pracovní povinnosti plnit.

Dohoda jako klíčový prvek flexibility

Zavedení samorozvrhování nebude automatické. Zaměstnanec, který bude chtít specifickou možnost využít, musí uzavřít písemnou dohodu se svým zaměstnavatelem. Dohoda může být součástí pracovní smlouvy nebo uzavřena dodatečně, a to buď na začátku pracovního vztahu, nebo kdykoli v jeho průběhu. Musí být přesně definovaná, aby obě strany měly jasno ohledně svých povinností a práv.

Zajímavým aspektem nového modelu je možnost zaměstnavatele jednostranně dohodu o samorozvrhování ukončit. Ačkoliv zaměstnanec získává určitou svobodu, zaměstnavatel má právo dohodu zrušit, a to i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta v tomto případě činí 15 dnů. Krátká výpovědní doba vychází vstříc firmám pro případ, že se flexibilita ukáže jako nevhodná z hlediska efektivity nebo organizace práce.

Jak udržet rovnováhu

Aby zaměstnavatelé zajistili, že bude odvedeno požadované množství práce, novela zavádí tzv. vyrovnávací období. To může být nastaveno buď na 26 týdnů (půl roku), nebo 52 týdnů (jeden rok). Během stanoveného období musí zaměstnanec odpracovat předem sjednaný počet hodin, čímž se zajistí, že nedojde k poklesu pracovní produktivity.

Přestože se samorozvrhování jeví jako flexibilní, zaměstnavatelé musejí být při jeho zavádění obezřetní. Pro správné fungování systému je třeba pečlivě plánovat úkoly a termíny, aby nedošlo k organizačním problémům. „Zaměstnavatelé budou ze začátku přistupovat k novému systému s určitou opatrností, zejména kvůli nutnosti zajistit kontinuitu a efektivitu provozu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.

Model není pro každého

Jedním z hlavních přínosů novely je možnost rozvrhnout si pracovní dobu podle vlastních preferencí. Pracovní model ale není pro každého. Častěji se uplatní v administrativních profesích, než třeba ve výrobních provozech, kde jsou směny rozvrženy dlouho dopředu.

Vždy ale bude nutné dodržet určitá pravidla. Délka směny a přítomnost na pracovišti na začátku a na konci směny jsou aspekty, které novela nijak neupravuje, a tudíž se jimi zaměstnanci i nadále musejí řídit. Průměrná týdenní pracovní doba pak musí být v rámci vyrovnávacího období naplněna.

Sankce pro zaměstnavatele

Aby byl nový systém plánování pracovní doby plně funkční, přináší novela zákoníku práce také nové povinnosti a sankce. Když se zaměstnavatel a zaměstnanec na novém modelu práce domluví, je třeba uzavřít písemnou dohodu. Pokud v takovém případě zaměstnavatel písemnou dohodu neuzavře nebo poruší povinnosti z ní vyplývající či povinnosti při jejím rozvázání, hrozí mu pokuta do 300 tisíc korun.

Nevýhody systému

I když samorozvrhování přináší nesporné výhody, má i své nedostatky. Zákoník práce například stanovuje povinnost evidovat a platit příplatky za práci v noci nebo o víkendu. A právě to může zaměstnavatele odradit od povolení samorozvrhování pracovní doby. Hodně lidí může chtít pracovat zrovna v těchto časech, třeba rodiče s dětmi. Jenže zaměstnavatelům by se tak jejich práce značně prodražila.

Zdroje: e15.cz, novinky.cz, hrmag.cz Částečně generováno AI