Cílem rozsáhlé výzkumné iniciativy bylo odhalit historickou a kulturní strukturu osady, která existovala od konce 13. do poloviny 15. století. Lokalita, přinesla jak pozůstatky obydlí, tak pozoruhodný stříbrný poklad.

Metodický přístup

Zpočátku byla lokalita identifikována prostřednictvím mohyl, které byly dlouho považovány za pouhé přírodní útvary. V roce 2004 ale oblast postihla silná vichřice, která vyvrátila i několik stromů na domnělých mohylách a poškodila je. Archeologové se proto vydali místa podrobněji prozkoumat. Ukázalo se, že jde ve skutečnosti o pozůstatky pecí a obytných objektů z období středověku.

Během archeologického průzkumu použili odborníci pokročilé nedestruktivní techniky, jako jsou geofyzikální měření a povrchový průzkum pomocí detektorů kovů, aby získali jasnější představu o tom, co se pod nimi nachází.

Počáteční fáze průzkumu byla klíčová pro plánování následných výkopových strategií, které zahrnovaly minimální narušení lokality.

Záhadná středověká vesnice

Rozložení lokality odkrylo organizovanou vesnici s přibližně devíti usedlostmi na jedné straně a šesti na straně druhé, oddělenou nápadně velkou návsí. Náměstí bylo jedinečné díky tomu, že bylo rozděleno hlubokým korytem potoka, které fakticky rozdělovalo vesnici na jižní a severní polovinu. O vesnici neexistují žádné písené zmínky.

Stříbrný poklad

Mezi významné nálezy patřila skrýš stříbrných mincí – konkrétně pražských grošů z doby Václava IV. Tyto mince naznačovaly spěšné ukrytí, pravděpodobně rodinou, která očekávala bezprostřední nebezpečí nebo vysídlení.

Podle expertů je objev mincí charakteristický pro dobu husitských válek. V té době bylo běžné, že se groše ve velkém množství zakopávaly do země během nepokojů.

Každodenní život

Další vykopávky odhalily řadu artefaktů, které vrhají světlo na každodenní a ekonomické aktivity obyvatel vesnice. Hojně se našla keramika, hornické nástroje, jako jsou dláta a klíny, a další železné předměty. Nálezy naznačily, že hlavní náplní zaměstnání byl sběr a zpracování povrchových železných rud. Obyvatelé suroviny sbírali a pravděpodobně je prodávali nedalekým hutím, což svědčí o základním, ale prosperujícím železářském průmyslu.

Tajemný zánik vesnice

Náhlé opuštění vesnice zůstává mezi archeology předmětem spekulací. Nedostatek důkazů o násilném konfliktu nebo rozsáhlé destrukci v místě naznačuje, že odchod vesničanů nebyl způsoben bezprostřední násilnou událostí. Převládá teorie, že obyvatelé prchali před postupujícími nepřátelskými vojsky, možná v neklidném období husitských válek nebo občanských nepokojů za vlády Jiřího z Poděbrad. Datování nejmladší mince ve stříbrné schránce klade poslední dny obce nejdříve do roku 1423.

Výzkum Národního památkového ústavu nejen osvětluje život a dobu kdysi prosperující osady, ale významně přispívá i k širšímu historickému poznání Plzeňska. Přestože řada otázek o osadě zůstává nezodpovězena, nálezy nabízejí lákavý pohled do života lidí, kteří kdysi tvořili svůj domov v místě, kde je dnes jen les.

Zdroje: denik.cz, regionplzen.cz, plzen.rozhlas.cz