Dnes už málokdo ví, které verše musely být z filmu odstraněny. Důvody cenzury byly různé.
Fenomén v historii kinematografie
Šest filmů tzv. básnické série tvoří neodmyslitelnou součást zlatého fondu českého filmu. První díl, "Jak svět přichází o básníky", měl premiéru v roce 1982 a poslední, "Jak básníci čekají na zázrak", byl uveden v roce 2016. Tato série je považována za fenomén v historii kinematografie, jelikož nabízí unikátní pohled na to, jak hlavní postavy i jejich představitelé společně stárnou a vyvíjejí se po více než třicetileté období.
Začátek a počáteční kontroverze
Když v roce 1982 režisér Dušan Klein a scenárista Ladislav Pecháček představili svůj film "Jak svět přichází o básníky", vyvolali tím značné pozdvižení. Hlavní dějová linie se točí kolem prvních milostných peripetií maturanta Štěpána Šafránka, ztvárněného Pavlem Křížem, avšak film zahrnuje i prvky společenské satiry. Tento aspekt narazil na odpor úřadů, protože údajně podněcoval mládež k formování vlastních názorů, což vedlo k jeho dočasnému umístění do trezoru.
Půl roku po zákazu se však filmovým tvůrcům podařilo získat souhlas s uvedením do kin pod podmínkou, že odstraní konkrétní rýmy. A to ty, ve kterých Štěpán a Kendy opilí bloudí náměstím a zpívají rýmovačky jako: "Dejme si nalít ještě sklenku, nač hned spoléhat na myšlenku. Nám stačí stárnout, budem vlivní, senilní a neomylní." a "Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru. Nakukujte jen s povzdálí, kde rozdávají metály."
Jakékoli propagování filmu bylo také zakázáno. Přesto film dosáhl rekordní návštěvnosti s více než 1,6 milionu diváků, což umožnilo vznik pokračování.
Další pokračování a rozšíření témat
Jak seriál postupoval, objevovaly se nové postavy a hlubší témata. Pokračování z roku 1984 s názvem "Jak básníci přicházejí o iluze" sleduje Štěpána a Kendyho jako vysokoškolské studenty, kteří se potýkají s novými životními výzvami a milostnými peripetiemi. V době vzniku třetího dílu "Jak básníkům chutná život" v roce 1987 příběh dozrál a odráží složitější životní zkušenosti, včetně kompromisů a deziluzí v dospělosti.
Přechod do postkomunistické éry
Čtvrtý díl série, "Konec básníků v Čechách" (1993), znamenal významný posun, neboť vznikl po pádu komunismu v Československu. Zkoumá problémy spojené s orientací v nové kapitalistické realitě, kde se tradiční hodnoty střetávají se společností zaměřenou na zisk. Tento přechod poskytl postavám nové pozadí pro jejich cesty, které odrážejí širší společenské změny.
Nové tisíciletí
Pátý a šestý díl "Jak básníci neztrácejí naději" (2004) a "Jak básníci čekají na zázrak" (2016) vznikly v době, kdy se kritika společenských nedostatků stala běžnější. Komentují problémy, jako je korupce ve zdravotnictví, přesto si zachovávají tón odolnosti a naděje. Zrcadlí současné problémy a nabízejí reflexivní pohled na českou společnost důvěrně známýma očima jejích vytrvalých postav.
Kulturní význam
Filmová série "Básníci" představuje významný kulturní počin, který odráží ducha své doby a vyvíjí se v souladu s proměnami české společnosti během více než třiceti let. Každý díl nejen baví, ale také provokuje k zamyšlení nad realitou českého života, díky čemuž se série stala oblíbenou a vlivnou součástí české filmové historie.
Zdroje: cs.wikipedia.org, dotyk.cz, ct24.ceskatelevize.cz
