Větrný mlýn, postavený v roce 1873, byl původně vybudován podle klasického holandského modelu, který zahrnoval čtyřlopatkové větrné kolo a otočnou střechu.
Technický zázrak
V roce 1882 mlýn postihla katastrofa, když jej značně poškodila silná vichřice. V reakci na nešťastnou událost mlynář Cyril Wágner zahájil modernizaci mlýna. Opustil tradiční větrné kolo a namísto toho instaloval Halladayovu turbínu, průkopnický americký vynález pojmenovaný po svém vynálezci, Danielu Halladayovi.
Kolo turbíny se skládá z prstence nastavitelných žaluzií neboli lopatek, které se pomocí táhel nastavují tak, aby optimálně zachytávaly vítr. Díky systému dvou kormidel je turbína vždy natočena správným směrem, což umožnilo mlýnu zpracovat až dvojnásobné množství obilí ve srovnání s tradičním větrným kolem. Turbína o průměru 10 metrů byla umístěna ve výšce 16 metrů, vážila 2 tuny a představovala ve své době technický zázrak.
Tragický osud
Interiér větrného mlýna v Ruprechtově na Vyškovsku
Navzdory úspěchu, který turbína přinesla, se cesta mlýna neobešla bez těžkostí. Přechod na inovativní systém byl nemalým počinem; stál 500 rakouských zlatých, což byla v té době značná částka. Finanční a osobní náklady na Wágnera byly značné a vyvrcholily dluhem ve výši přibližně 12 000 zlatých a tragickou ztrátou syna v důsledku nehody související s provozem mlýna, proto byl nucen mlýn prodat.
Cesta časem
Interiér mlýna Ruprechtov
Od té doby mlýn několikrát změnil majitele, a každý z nich se potýkal s problémy spojenými s údržbou a provozem jedinečné stavby, až jej v roce 1930 koupil Jan Tesař, jehož rodina jej vlastní dodnes. Současní majitelé, potomci Jana Tesaře, zahájili významný projekt usilující o vzkříšení někdejší slávy turbíny a mlýna. V letech 1992 až 1995 byla provedena pečlivá rekonstrukce na základě historických fotografií a dokumentů, která mlýn znovu přivedla k životu a otevřela ho pro veřejnost.
Význam technické památky
Větrný mlýn, který je uznáván pro svůj kulturní a technický význam, byl navržen na zařazení mezi národní kulturní památky a je kandidátem na zápis na seznam UNESCO. Jeho význam dále připomínají Česká pošta a Česká národní banka, které vydaly poštovní známku, respektive zlatou minci k oslavě této ikonické stavby. Kromě toho byl v parku miniatur v Mariánských Lázních vystaven model mlýna v měřítku 1 : 25.
Unikát ve světě
Význam Ruprechtovského větrného mlýna přesahuje jeho architektonické a mechanické zázraky. Je jediným celosvětově známým mlýnem poháněným Halladayovou turbínou, čímž se odlišuje od svých amerických protějšků, které tyto turbíny používaly převážně pro pily a vodní čerpadla. Jedinečné použití technologie nejen podtrhuje význam mlýna v oblasti světového průmyslového dědictví, ale také zdůrazňuje inovačního ducha, který charakterizoval konec 19. století.
Zdroje: kudyznudy.cz, ceskatelevize.cz, mlynruprechtov.cz
