Přestože systém samoobslužných pokladen nabízí značné výhody, objevil se s ním i nový problém, který může vést k finančním ztrátám pro obchody, takzvaný „banánový trik“.
Banánový trik a jeho princip
Banánový trik se nejčastěji používá při nákupu zeleniny a ovoce
„Banánový trik“ je termín používaný pro drobný podvod, který zákazníci provádějí v samoobslužných pokladnách. Princip je jednoduchý: při vážení ovoce a zeleniny na pokladně zákazník nezadá správný produkt, ale levnější variantu. Místo dražších bio banánů zadá například obyčejné, což sice vypadá jako zanedbatelný rozdíl, ale při opakovaném zneužívání se jedná o podstatný problém.
Trik se nejčastěji využívá právě při nákupu ovoce a zeleniny, které samoobslužné pokladny neskenují pomocí čárových kódů. Místo toho se očekává, že zákazník poctivě vybere odpovídající produkt z nabídky na displeji. Zde se však otevírá možnost pro podvodné jednání, protože ceny se mezi různými druhy ovoce a zeleniny často výrazně liší. Banány, jablka, hrušky nebo pečivo se tak stávají častým terčem těchto „zlepšení“.
Finanční dopady na obchody
Na první pohled může „banánový trik“ vypadat jako nevinný přestupek – pár korun rozdílu za špatně zadaný produkt přece obchod nepoloží. Pravda je však jiná. Průzkumy ukazují, že až 13 % zákazníků přiznalo, že se tohoto triku někdy dopustili. To znamená, že pokud zhruba každý sedmý zákazník úmyslně „opraví“ svůj nákup, finanční ztráty pro obchodníky mohou být významné.
Menší obchody, které nemají takové finanční rezervy jako velké řetězce, mohou být těmito ztrátami výrazně postiženy. Musejí sáhnout k úsporným opatřením, která mohou vést ke snížení počtu zaměstnanců, zhoršení kvality zboží nebo dokonce ke zvýšení cen pro poctivé zákazníky. V konečném důsledku tedy na problém doplácejí všichni.
Jaké kroky podnikají obchody?
Pokladny jsou často vybaveny váhovými senzory
Obchodní řetězce si jsou dobře vědomy narůstajícího problému s drobnými krádežemi prostřednictvím samoobslužných pokladen. Reakcí na fenomén je investice do moderních technologií, které by měly podvody minimalizovat. Mnoho pokladen je již nyní vybaveno váhovými senzory, které porovnávají váhu vloženého zboží s tím, co zákazník zadá do systému. Kromě toho jsou instalovány kamerové systémy, které mohou zaznamenat neoprávněné chování zákazníků.
Dalším faktorem je školení zaměstnanců, kteří by měli být při dohledu nad samoobslužnými pokladnami pozornější. Zákazníci, kteří se dopustí podvodu, mohou čelit různým následkům. V méně závažných případech může být situace vyřešena domluvou a doplacením rozdílu. V horších případech může dojít až na pokutu či nahlášení krádeže.
Kde je hranice?
Jedním z problémů samoobslužných pokladen je pocit anonymity, který zákazníkům poskytují. Nejsou pod dohledem pokladního, což některým lidem dodává falešný dojem, že jejich chování nikdo neodhalí. K tomu se přidává i pocit bezvýznamnosti – proč by pár korun mělo někoho zajímat, obzvlášť pokud se jedná o velký řetězec?
Je důležité si uvědomit, že i malé krádeže, jako je „banánový trik“, mají své následky. Obchodníci se snaží podobným ztrátám čelit a nepoctivé chování zákazníků nakonec dopadá na všechny ostatní v podobě vyšších cen a zhoršené kvality služeb. Proto bychom měli všichni zodpovědně přistupovat ke svým nákupům a nenechat se zlákat iluzí „bezvýznamného“ podvodu.
Zdroje: techsvet.cz, businessinsider.com, telegraph.co.uk
