Odkaz Rumělkového Merkuru

Rumělkový Merkur byl poprvé vydán v roce 1856. Šlo o první novinovou známku vydanou na českém území. Hlavním motivem je hlava boha Herma, v Římě známého jako Merkur. Na rozdíl od většiny známek z poloviny 19. století postrádá zoubkování, není na ní uvedena cena ani název vydávajícího státu, což z ní činí jedinečný dobový artefakt. Dvě z nich se dostaly do soukromých sbírek, což je ve světě filatelie, kde takové poklady často končí v institucionálních sbírkách nebo zůstávají zahaleny tajemstvím, vzácnost.

Srovnání s Modrým Mauriciem

Stejně jako je Modrý Mauricius oslavován ve filatelistických kruzích, rumělkový Merkur má podobný ikonický status, ale s výrazným východoevropským nádechem. "Ve špičkové filatelii se jedná o podobně ikonický předmět jako Modrý Mauritius. Vůbec poprvé v novodobých dějinách se tato známka dostává do soukromé tuzemské sbírky. České filatelii tak Merkur přinese mimořádnou prestiž v očích světové filatelistické komunity," poznamenal David Kopřiva, zprostředkovatel této historické transakce.

Tržní vzácnost

Najít na trhu tento exemplář je mimořádně vzácné. Poslední zaznamenaný prodej se uskutečnil před více než deseti lety v Rakousku a vynesl přes půl milionu eur.

Známky Merkuru se vyrábějí v několika barvách. Nejběžnější je modrá, která se často aplikovala přímo na noviny. Vzácnější je žlutá a růžová varianta, která se používala pro větší série výtisků. Rumělkové známky v roce 1856 nahradily žluté a lepily se na balíky 10 výtisků novin. Po roztržení se vyhazovaly, a proto tak patří mezi první desítku nejdražších známek na světě.

Rozkvět popularity filatelie

Oživení filatelie jako koníčku a investice je patrné z rostoucích maximálních cen na aukcích a živých soukromých prodejích. Akce, na nich se představují výjimečné sbírky, jako je výstava Poklady světové filatelie, jsou stále populárnější a přitahují pozornost domácích i zahraničních sběratelů.

Zdroje: irozhlas.cz, newstream.cz, hrot24.cz