V období totalitního režimu v Československu bylo školství jedním z hlavních nástrojů, kterými stát formoval a kontroloval své občany. Vzdělávací systém byl přísně regulovaný, každý aspekt školního života byl podroben detailním pravidlům a kontrolám. Od učitelů se vyžadovala nejen odborná způsobilost, ale také loajalita k režimu, což znamenalo, že učitelem se nemohl stát každý.
Škola jako základ režimu
Školství v období totality v Československu bylo přísně kontrolované a zaměřené na výchovu vzorných občanů, kteří by plně podporovali socialistický režim. Učitelé museli splňovat přísná kritéria, a to nejen odborná, ale i politická. Normy na nástěnky, povinné účasti v průvodech a striktní učební plány byly jen některými z mnoha způsobů, jakými režim kontroloval vzdělávací proces. Například hodiny ruštiny se často měnily v oslavy Sovětského svazu.
Striktní osnovy a kontrolovaná výuka
Učení moderních dějin za socialismu bylo výrazně odlišné od současnosti. Učitelé neměli na výběr a museli se řídit jednotnými osnovami, které předepsala strana. Čtvrt roku se bral jeden sjezd komunistické strany za druhým. Výuka dějepisu v deváté třídě byla stejná pro všechny děti ve všech školách, což zahrnovalo i použití jediné schválené učebnice.
Přísná pravidla na všechno
Školní nástěnka měla předepsaná pravidla
Kontrola zasahovala do nejmenších detailů školního života. Předepsané byly nejen nástěnky a zápisy ve školních sešitech, ale také účast v prvomájových průvodech. Řešilo se, když žák nepřišel a neměl to omluvené od doktora. Důkladně se kontrolovalo i to, jakým směrem se mají proškrtávat okénka v třídní knize.
Vzpomínky na kontrolované školství
Přestože kontrola omezovala svobodu, v něčem přece jen pomáhala. Například udržování kázně bylo jednodušší, což dnes podle mnoha odborníků ve školách chybí. Pořádek na lavici a pod lavicí byl běžným požadavkem, kterou dnes školy již tolik nevyžadují.
Rudé šátky a povinná ruština
Ruština byla povinný jazyk
Výuka se striktně držela osnov, které předepisovaly hodinu za hodinou, jakou látku mají učitelé s dětmi probírat. Učebnice ruštiny, která byla povinná od 5. třídy, obsahovaly nejen jazykové lekce, ale i příběhy oslavující Sovětský svaz.
Změny po sametové revoluci
Po roce 1989 došlo k zásadním změnám ve vzdělávacím systému. Byly zrušeny povinné osnovy a nahradily je rámcové vzdělávací programy. Školy získaly právní subjektivitu a odpovědnost za provoz a výuku přešla na ředitele škol. Povinná ruština byla nahrazena jinými cizími jazyky a školní docházka byla prodloužena na devět let.
Politické přizpůsobení a přijímací řízení
Přijímací řízení na střední a vysoké školy mělo výrazný politický podtext. Děti z rodin disidentů nebo politických vězňů měly ztížený přístup ke vzdělání. Výběr uchazečů o studium měl výrazně politický charakter. Třídní původ a politické aktivity rodičů hrály větší roli než akademické schopnosti.
Výhody socialistického školství
Součástí branné výchovy byla také zkouška plynových masek
Navzdory přísné kontrole mělo socialistické školství i své výhody, zejména v oblasti kázně a pořádku. Děti se učily disciplíně a pořádkumilovnosti, což jsou hodnoty, které dnes mohou ve školách chybět. Reformy po roce 1989 však přinesly větší svobodu a diverzifikaci ve vzdělávání, což bylo nutné pro rozvoj demokratické společnosti.
Připraveni na další porci vzpomínek na školní léta v socialistickém Československu? Otestujte si své znalosti a paměť!
Retro kvíz: Vzdělání za socialismu se neobešlo bez třídní knihy a nástěnek
Děkujeme, že jste si vyzkoušeli náš kvíz a doufáme, že vás bavil a něco nového jste se dozvěděli. Nezapomeňte se o svůj výsledek podělit s přáteli!
Zdroje: novinky.cz, abicko.cz, cs.wikipedia.org
