Budovatelské písně byly vytvořeny s cílem podporovat ideály a hodnoty nově vznikajících společenských systémů, které se zaměřovaly na kolektivní práci, sociální spravedlnost a budování nového, lepšího světa. Hudební styl těchto písní je často charakterizován jednoduchými melodiemi, silnými rytmy a texty, které zdůrazňují význam jednoty, práce a společného cíle.
Hudební fenomén Sovětského svazu
Masová píseň, známá také jako budovatelská píseň, představuje významný žánr sovětské hudby, který se rozšířil v Sovětském svazu. Je tvořený profesionálními i amatérskými skladateli a byl určen pro individuální i sborový zpěv a cílil na „široké masy“ sovětského lidu.
Hudba jako propaganda
Masové písně byly součástí socialistického realismu a hrály klíčovou roli v sovětské propagandě. Sovětská hudební encyklopedie je popsala jako „mocný prostředek organizace a vzdělávání mas“. V letech 1920 až 1950 se termín „masová píseň“ vztahoval na většinu písní napsaných sovětskými skladateli. Po zavedení termínu „sovětská píseň“ se však „masová píseň“ omezila na žánr sborových písní bez doprovodu, s texty zaměřenými na sociálně-politická témata, často prováděných během sovětských shromáždění.
Koncept masové písně vznikl z iniciativy členů svazu mladých skladatelů Prokoll (Produkční kolektiv studentů Moskevské konzervatoře). Písně byly navrženy tak, aby byly snadno srozumitelné a proveditelné neprofesionálními zpěváky. Charakteristická byla střídavá sekvence čtyřřádkových slok a refrénů, jednoduchá hudební forma a optimistický či hrdinský tón, často ve formě pochodu.
Příklady budovatelských písní
Mezi známé budovatelské písně patří skladby jako „Kupředu levá, zpátky ni krok“, „Rozkvetlý den“ a „Budujeme“. Tyto písně, často psané na objednávku politické moci, hrály významnou roli po únoru 1948. Seriál vědecké redakce připomíná komunistický únor v budovatelských písních z různých aspektů.
Historikové upozorňují, že žánr budovatelské písně není výlučným vynálezem komunistického režimu. Podobné písně s budovatelským elánem se objevovaly už za doby protektorátu, kdy byla mládež motivována k práci za doprovodu rytmické hudby.
Nezaznamenané dědictví
Paradoxně mnoho budovatelských písní z doby kolem února 1948 nikdy nevyšlo tiskem a dnešní badatelé je rekonstruují z ohmataných stránek psaných tužkou. Tyto písně byly často určeny pro velké umělecké soubory, a skladatelé měli omezenou tvůrčí svobodu, protože museli komponovat ve stylu Bedřicha Smetany a vyhýbat se jakémukoliv vlivu dekadentního Západu.
Konec éry
Doba budovatelských písní však nemohla trvat věčně. Navzdory snahám diktovat dobový vkus tato éra nakonec odezněla. Masové písně zůstávají důležitým svědectvím o době, kdy hudba sloužila jako nástroj ideologické propagandy a snahy o formování společnosti podle socialistických ideálů.
Otestujte si v našem kvízu, co vše o budovatelských písních víte!
Retro kvíz: Budovatelské písně zněly kdysi všude. Vybaví se vám ještě?
Děkujeme, že jste si vyzkoušeli náš kvíz a doufáme, že vás bavil a něco nového jste se dozvěděli. Nezapomeňte se o svůj výsledek podělit s přáteli!
Zdroje: supraphonline.cz, plus.rozhlas.cz, ceskatelevize.cz