Nádherný relikviář zdobí ohromující množství reliéfů, sošky z pozlaceného stříbra a drahé kameny. Není ovšem jen uměleckým dílem, ale i nádobou hlubokého náboženského významu, v níž jsou uloženy kosterní ostatky hned čtyř uctívaných světců: svatého Jana Křtitele, svatého Maura, svatého Apolináře a svatého Timoteje.
Příběh o vykoupení
Příběh relikviáře svatého Maura se začal psát před několika staletími, kdy si jej objednal benediktinský klášter Florennes v Belgii. Klášter získal relikvie světců z katedrály v Remeši a tento výjimečný relikviář byl vytvořen pro uložení svatých ostatků. Do dějin však zasáhly bouřlivé události. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen a relikviář se dostal do vlastnictví farního kostela. Poškozený a zanedbaný relikviář nakonec v roce 1838 koupil Alfred de Beaufort-Spontin, který se pustil do rozsáhlých oprav.
V roce 1888 byl relikviář vystaven na výstavě v Bruselu a poté se dostal na zámek Beaufortů v Bečově nad Teplou. Druhá světová válka přinesla další otřesy, protože Beaufortové museli kvůli spolupráci s nacisty opustit Českou republiku. Před svým odchodem ukryli relikviář pod podlahu zámecké kaple. Po čtyři desetiletí zůstal před světem skryt a jeho existence byla zahalena tajemstvím.
Odhalení
V roce 1984 zahájil americký podnikatel Danny Douglas jednání o koupi blíže neurčené historické památky na území Československa. Znepokojené úřady k jednání přizvaly kriminalisty a díky několika indiciím se kriminalistickému týmu pod vedením Františka Maryšky podařilo přesně určit polohu relikviáře. Dne 5. listopadu 1985 byl relikviář vykopán ze zásypu hradní kaple, čímž skončilo jeho čtyřicetileté ukrývání.
Práce s láskou
Vyzvednutí relikviáře bylo jen začátkem jeho cesty zpět ke slávě. Po zapůjčení do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze byl vyhodnocen jako památka nevyčíslitelné hodnoty, takže jeho vývoz nepřipadal v úvahu. Desítky let skladování ve vlhké půdě se na relikviáři podepsaly, což si vyžádalo odborné restaurování.
Státní úřad památkové péče zahájil zdlouhavý a náročný restaurátorský proces. Restaurátoři spolupracovali se svými kolegy v německých Cáchách, aby se naučili dávno zapomenuté zlatnické techniky a vypracovali nové restaurátorské postupy. V průběhu 11 let byl relikviář rozebrán, vyčištěn, poškozené prvky opraveny a pečlivě vyrobeno nové jádro. Restaurátorské práce dospěly k triumfálnímu závěru v roce 2002.
Restaurovaný klenot
Dnes je relikviář svatého Maura symbolem odolnosti a trvalé síly historie. Jeho pozoruhodná cesta ze zapomnění k restaurování slouží jako svědectví lidské obětavosti a snahy o zachování neocenitelného dědictví. Zlaté mistrovské dílo stále uchvacuje svět svou krásou a je nejen neocenitelnou památkou, ale také symbolem českého kulturního dědictví. Relikviář, který je hrdě vystaven, nám připomíná, jaké poklady může historie odhalit, když se ponoříme do tajemství minulosti.
Zdroje: abicko.cz, kudyznudy.cz, cs.wikipedia.org