Pražský hrad: Tradiční volba
Pražský hrad, historický symbol a první volba československých a později českých prezidentů, byl selektivně využíván jen několika málo osobami. Někdejší královské komnaty Hradu, které za Tomáše Garrigua Masaryka přestavěl slovinský architekt Jože Plečnik, jsou stále využívány pro státní účely, ale jako trvalé sídlo dnes slouží jen zřídka.
"Domeček" v královské zahradě
Dalším významným sídlem je prezidentský domeček v Královské zahradě Pražského hradu. Původně byl součástí barokní oranžerie, kterou architekt Pavel Janák v letech 1937 až 1938 přestavěl na vilu pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Navzdory zamýšlenému využití dával Beneš i jeho nástupce Emil Hácha přednost bydlení na samotném Hradě. Vila byla spojena především s komunistickými prezidenty, jako byl Klement Gottwald a jeho nástupci až po Gustáva Husáka, kteří ji hojně využívali.
Přechod a moderní doba
Pád komunismu v roce 1989 zahájil novou éru výběru prezidentských sídel. Václav Havel, první prezident po přechodu k demokracii, se zpočátku stěhování ze svého soukromého bytu na vltavském nábřeží bránil. Kvůli bezpečnostním požadavkům se však přestěhoval do domečku, který si dříve oblíbili komunističtí prezidenti.
V tomto prostředí se Havel necítil dobře, mimo jiné se nechtěl přikrývat státní dekou, proto si rychle zajistil opravu vlastní vily v Dělostřelecké ulici a co nejdříve se tam přestěhoval. Kromě osobního bydliště využíval Havel k odpočinku i práci svou chalupu na Hrádečku u Trutnova a v Lánech. Pro státní návštěvy nechal zrekonstruovat také empírovou Lumbeho vilu.
Zámek používaný JZD
Nespokojenost s tradičním prezidentským domem vyjádřil i nástupce Václav Klaus, který jeho zchátralý stav přirovnal k zanedbanému venkovskému zámku, který využívalo JZD. Za své oficiální sídlo si zvolil Lumbeho vilu, což později upřednostnil i Miloš Zeman. Od října 2023 se do Lumbeho vily po její rekonstrukci, která zahrnovala celkovou údržbu a nové vybavení, nastěhoval současný prezident Petr Pavel s rodinou a kočkou Mikou.
Další prezidentské rezidence
Zámek v Lánech
Kromě Pražského hradu a vily v Královské zahradě si českoslovenští a čeští představitelé vybírali různé další rezidence:
Tomáš G. Masaryk přijal za své druhé sídlo zámek v Lánech a po abdikaci v roce 1935 se ze zdravotních důvodů přestěhoval na zámek v Kladně.
Také Edvard Beneš měl v Sezimově Ústí vilu, která je dnes přístupná veřejnosti a jsou v ní hroby Beneše a jeho manželky.
Emil Hácha trávil léto v rodinné vile v Jincích a poslední léta svého života v Lánech.
Prezidentský domeček dnes
Domeček, kdysi oblíbené sídlo komunistických vůdců, byl znovu využit. Po rozsáhlé rekonstrukci nyní slouží jako hotel pro státní návštěvy. Tato změna znamená významný posun v jeho historické roli, kdy se ze soukromého sídla hlav států stalo pohostinské zařízení pro hodnostáře.
Zdroje: kudyznudy.cz, blesk.cz, irozhlas.cz
