Zatímco na základní škole se těšíme, až „budeme velcí” a začneme pracovat, v dospělosti s nostalgií vzpomínáme, jak naší jedinou dětskou starostí byly domácí úkoly. V té době jsme si totiž vůbec neuvědomovali, že nás čeká téměž čtyřicet let nepřetržité snahy vydělat si na živobytí.
Odborníci ale upozorňují, že není důležité kolik let pracujeme, ale kolik hodin denně nebo týdně odpracujeme.
„V hospodářsky vyspělých zemích lidé chodí do zaměstnání více let, ale ročně napracují méně hodin. Jsou tak tím pádem méně takříkajíc opotřebovaní a jsou tak produktivnější do pozdního věku,” vysvětluje v rozhovoru pro Novinky.cz šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle něj česká pracovní doba patří mezi ty delší. Například v porovnání s Německem odpracujeme během celé své kariéry při přepočtu na pracovní hodiny přibližně o deset let více.
Odliv talentů
To je jeden z důvodů, proč se mladí lidé nebojí opustit svou rodnou zem a přestěhovat se do zahraničí. Mezi další patří lepší pracovní podmínky, jako je kvalitnější vybavení, menší administrativní zátěž nebo lepší sociální zabezpečení, větší příležitosti k profesnímu rozvoji a kariérnímu postupu, stabilnější kvalita života a především vyšší platové ohodnocení.
I přestože je nutné brát v potaz výšku životních nákladů, oproti našim západnějším sousedům je výška průměrné mzdy v tuzemsku v roce 2024 zhruba třetinová.
Zatímco v České republice lidé průměrně vydělají přibližně 43 967 Kč měsíčně, což je 1 747 eur, Rakušané si přijdou na 4 753 eur, tedy 117 447 Kč, Němci na 4 105 eur, což je 101 435 Kč a Poláci na 7 979 PLN, tedy 46 286 Kč. Jediní Slováci mají průměrný plat nižší než my. Měsíčně si vydělají v přepočtu cca 30 270 Kč.
Největší rozdíly v ohodnocení pracovních pozic je v informačních technologiích, ve zdravotnictví, ve stavebnictví a logistice.
Odlišné platy
V Česku dosahuje průměrná mzda IT specialistů přibližně 50 000 korun, což odpovídá 2 000 eur měsíčně. Kdežto v Německu si tito odborníci přijdou na zhruba 3 916 eur, v Rakousku se jejich výdělky pohybují v závislosti na zkušenostech od 3 000 eur a v Polsku činí přibližně 63 900 korun.
Největší rozdíly v ohodnocení pracovních pozic je v informačních technologiích, ve zdravotnictví, ve stavebnictví a logistice.
Citelný rozdíl je ve zdravotnictví. Zatímco rakouské, německé a polské zdravotní sestry si měsíčně vydělají mezi 2 000 až 4 000 eur, ty tuzemské mohou počítat pouze z 1 200 eury, tedy 30 000 korunami za měsíc.
Podobná situace panuje ve stavebnictví a logistice. Přestože platy dělníků a skladníků v Česku rostou, stále se nemohou rovnat těm v zahraničí.
Průměrná mzda u nás v těchto odvětvích činí zhruba 35 000 korun, tedy 1 400 eur. Naproti tomu v Německu a Rakousku si zaměstnanci vydělají 2 500 až 4 000 eur měsíčně, což je přepočtu 60 tisíc až 100 tisíc korun. Polsko je na tom však ještě hůře. Mzdy pracovníků ve stavebnictví dosahují přibližně 34 500 korun měsíčně.
Podle České národní banky ale tuzemské zaměstnance čekají lepší zítřky. Pro letošní rok se odhaduje růst nominálních mezd o 7,4 procenta. Inflace by měla letos klesnout na 2,2 procenta.
Zdroje: www.euro.cz, www.e15.cz, www.jakdonemecka.cz, www.pracujvesvete.cz, www.seznamzpravy.cz, www.techsvet.cz
