Česká republika je právem považována za houbařskou velmoc, houbaři si z českých lesů odnesou každou sezonu přes 23 tisíc tun hub. Houbaření je zde národním koníčkem, kterému se pravidelně věnuje každý třetí Čech. Se zálibou jsou však spojena i rizika – mezi nasbíranými houbami se občas objeví i jedovaté druhy. Podle statistik se každoročně otráví houbami 200 až 400 lidí. Víte, která houba je u nás vůbec nejjedovatější, s jakou oblíbenou houbou si ji můžete splést a co vám její požití může způsobit?

Nenápadný, ale zákeřný

Zdroj: Youtube

Mnoho houbařů předpokládá, že nejjedovatější houbou českých lesů je muchomůrka zelená, avšak prvenství patří pavučinci plyšovému (Cortinarius orellanus). Vzácný a nenápadný druh houby obsahuje extrémně toxickou látku orellanin, která může v krajním případě způsobit i smrt.

Intoxikace pavučincem plyšovým je v Česku naštěstí velmi vzácná. Je to i díky poměrně vzácnému výskytu této houby na našem území. Pokud ale k otravě dojde, může mít velmi vážný průběh.

Pavučinec, ryzec nebo václavka?

I když není mnoho jedlých hub, které se pavučinci podobají, přeci jen může k nechtěné záměně dojít. A to třeba za oblíbené václavky, kterých jsou aktuálně plné lesy. Abyste si tyto dva druhy nespletli, je dobré věnovat pozornost tomu, zda houba má, nebo nemá prstenec. Václavka ho totiž má, ale pavučinec nikoliv.

Pavučinec si ale můžete splést i s dalšími druhy hub, například ryzcem oranžovým. Zde může pomoci to, že ryzec má klobouk vmáčklý, lupeny husté a roní bílé mléko. Pavučinec má lupeny řídké, na klobouku je patrný tupý hrbolek a jeho okraje jsou lehce podvinuté. Když navíc narušíte třeň, žlutá barva se v místě promění v hnědou.

Podle mykologů se dá pavučinec splést také s liškou obecnou. Ta má ale na rozdíl od jedovatého pavučince hladký klobouk a její lupeny sbíhají až na třeň, což pavučinec nemá.

Záludné příznaky

Otrava pavučincem je obzvláště zákeřná tím, že první příznaky se objeví nejdříve dva dny po požití, ale mohou se projevit až za tři týdny. Dlouhý interval mezi konzumací a prvními příznaky je také důvodem, proč byla houba až do poloviny 20. století považována za jedlou.

Mezi typické projevy intoxikace patří trávicí potíže, jako je zvracení a průjem. Následují poruchy močení; zpočátku je močení nadměrné, ale postupně se snižuje, až je naopak nedostatečné. Poté dochází k destrukci ledvin, což může vést k jejich úplnému selhání. V takových případech je nutná dialýza, specializovaná léčba nebo dokonce transplantace. V extrémních situacích hrozí i úmrtí.

Vzácný výskyt

Pavučinec obvykle najdete v listnatých lesích a patří mezi ohrožené druhy. Roste od července do října. Má rád kyselé, hlinité půdy a objevuje se jednotlivě, ale i ve skupinkách. U nás na něj člověk narazí jen vzácně. Letos na ni například natrefili lidé v brněnské oboře Holedná. Nálezce se fotkou houby chlubil na sociální síti.

Daleko častěji lze pavučinec najít v polských lesích. Častěji tu také registrují otravy, ročně jde o desítky případů. U nás evidují odborníci první případ otravy pavučincem v roce 1977, kdy po požití polévky obsahující tuto jedovatou houbu zemřela dvouletá holčička. Jejího otce se po těžkém boji podařilo lékařům zachránit. „Smrtelná dávka syrové houby činí 30 gramů, zatímco u muchomůrky zelené je to zhruba 50 gramů,“ upřesnil mykolog Pavel Dombaj.

Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, myko.cz, prirodadokapsy.cz
částečně vytvořeno AI