Na přelomu 70. a 80. let 20. století se na okraji pankrácké pláně v Praze začala rýsovat monumentální stavba, která měla sloužit jako výkladní skříň socialistického Československa. Palác kultury, dnes známý jako Kongresové centrum Praha, však nebyl původním záměrem pro toto místo.

Palác vědy

Zdroj: Youtube

Prvotní plány pro zdejší lokalitu zahrnovaly například výstavbu moderního Paláce vědy. Projekt, navržený architekty Paroubkem, Todlem, Čejkou, Doutlíkem a Marholdem, měl sloužit jako moderní sídlo Akademie věd.

Komplex měl zahrnovat administrativní prostory, laboratoře, přednáškové sály a knihovny, čímž by poskytoval zázemí pro vědecký výzkum a vzdělávání. Cílem bylo vytvořit centrum podporující rozvoj vědy a techniky v Československu.

V 70. letech byly původní plány opuštěny a místo nich rozhodli tehdejší pohlaváři o výstavbě monumentálního Paláce kultury, který byl navržen především jako místo pro sjezdy Komunistické strany Československa a další oficiální události.

Monument socialismu

Palác kultury byl postavený v roce 1981
info

Palác kultury byl postavený v roce 1981

Výstavba Paláce kultury začala v roce 1976 a byla dokončena o pět let později, v roce 1981. Na projektu se podíleli architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk a Josef Karlík z Vojenského projektového ústavu.

Budova, která zaujme svým neofunkcionalistickým stylem, výrazně dominuje okolní krajině hlavně díky svým rozměrům. Charakteristickým rysem je polygonální půdorys a velké prosklené plochy, které nabízejí panoramatický výhled na Pražský hrad, Petřín a historické centrum Prahy.

Prostor pro politiku i kulturu

Interiér Paláce kultury byl navržen s důrazem na luxus a reprezentativní charakter. Na ploše 35 227 m² se nachází 20 sálů, 50 salonků a stovky dalších místností. Dominantou je Kongresový sál, který pojme téměř 2 800 návštěvníků a je vybaven pohyblivými stropy, stěnami i jevištěm. Díky své špičkové akustice patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů na světě.

Podle tehdejších pravidel byla část rozpočtu určena na umělecká díla, díky tomu zde najdeme řadu hodnotných děl od předních československých umělců, například pětimetrovou skleněnou plastiku "Žena s holubicí" od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. 

Místo, které odráží dějiny

Kongresové centrum Praha
info

Kongresové centrum Praha

Po sametové revoluci v roce 1989 ztratil Palác kultury svůj původní politický význam. V roce 1995 byl přejmenován na Kongresové centrum Praha a v letech 1998 až 2000 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou, aby vyhovoval moderním požadavkům na pořádání mezinárodních kongresů a kulturních akcí. 

Navzdory kontroverzím spojeným s jeho vznikem a architektonickým zpracováním se Kongresové centrum Praha stalo významným místem pro pořádání mezinárodních konferencí, koncertů a dalších kulturních událostí. Jeho historie odráží proměny české společnosti a architektury v průběhu posledních desetiletí.

Zdroje: earch.cz, nasregion.cz, vysehradskej.cz
částečně vytvořeno AI